Přeskočit na obsah

Ledvice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ledvice
pohled z vyhlídky elektrárny Ledvice
pohled z vyhlídky elektrárny Ledvice
Znak města LedviceVlajka města Ledvice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBílina
Obec s rozšířenou působnostíBílina
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel538 (2025)[1]
Rozloha4,97 km²[2]
Katastrální územíLedvice
Nadmořská výška204 m n. m.
PSČ417 72
Počet domů137 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduMírová 422/42
417 72 Ledvice
starosta@ledvice.cz
StarostaZdeněk Javůrek
Oficiální webwww.ledvice.cz
Ledvice na mapě
Ledvice
Ledvice
Další údaje
Kód obce567655
Kód části obce79847
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledvice (dříve také Ledewicz, německy Ladowitz) jsou město v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba čtyři kilometry severně od Bíliny a sedm kilometrů jihozápadně od Teplic. Žije v něm 538[1] obyvatel. V blízkosti obce se nachází uhelná elektrárna Ledvice, poblíž obce tak sídlí i úpravna uhlí, odkaliště a Lom Bílina. Severně od obce protéká Ledvický potok.

První písemná zmínka o Ledvicích pochází podle některých zdrojů z roku 1209,[4] podle jiných až z roku 1226, kdy velmož Gotebor daroval ves Ladwic Doksanskému klášteru. Městu Duchcovu daroval roku 1459 král Jiří z Poděbrad ves Ladowicz s dalšími, dosud příslušejícími k hradu Oseku. Václav Ledwiczky z Chanowa začal spravovat ves Ledwiczy s městem Duchcovem od roku 1550.[5] V letech 1850–1880 k obci patřila Lahošť.[6]

Dne 10. dubna 1881 byla v Ledvicích uvedena do provozu první telefonní linka v Česku, a to mezi správní budovou dolu Georg Hartmann v Ledvicích a nádražní budovou v Duchcově.[7] Těžbu hnědého uhlí v katastru obce provozoval Duchcovský uhelný spolek (Duxer Kohlenverein A.G.) od roku 1870 zaražením dolu Vilém I. a následně v dolech Františka a Richard Hartmann.[8] Nekvalitní uhlí bylo od roku 1939 upravováno v briketárně.[9] V důsledku uzavření Mnichovské dohody byly Ledvice v letech 1938 až 1945 přičleněny k nacistickému Německu. Od roku 1946 byly doly včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly Most (SHD).

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1878 bylo v Ledvicích evidováno 413 obyvatel v 60 domech.[11] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 4 193 obyvatel (z toho 2 120 mužů), z nichž bylo 2 345 Čechoslováků, 1 732 Němců, čtyři příslušníci jiné národnosti a 112 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 112 evangelíků, 33 členů církve československé, čtyři židé, 35 členů nezjišťovaných církví a 1 863 lidí bez vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 4 458 obyvatel: 2 516 Čechoslováků, 1 837 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 97 cizinců. Z nich bylo 2 223 lidí římskými katolíky, 123 evangelíky, 66 jich patřilo k církvi československé, tři k izraelské, 29 k jiným nezjišťovaným církvím a 2 014 jich bylo bez vyznání.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Ledvice[4][14][15]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 4131 7283 3094 0654 4664 1934 4582 4352 123657541447529551508
Domy 60123209250272281379409316134125131131138137

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zaniklý pomník důlní katastrofy
  • Pomník padlým v první a druhé světové válce
  • Kostel Nejsvětější Trojice zbořený 8. května 1964
  • Vyhlídková plošina tepelné elektrárny ve výšce 144 m, nejvyšší veřejně přístupné místo v České republice[17]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
  5. ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, svazek V, NČSAV Praha, s. 499
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 273.
  7. ↑ NEMRAVA, Antonín. První století s telefonem. PTT REVUE. Roč. 1981, čís. 3. ISSN 0322-8207.
  8. ↑ ŠTRBÁŇ, Ivan: Báňská historie Mostecka.
  9. ↑ Tomáš VRBA, 55 let Úpravny uhlí Ledvice, in:Hornické listy č. 3 (2019), s. 24-28, NK ČR online dostupné po přihlášení
  10. ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  11. ↑ Seznam míst v království Českém k rozkazu vysokého c. kr. místodržitelství Českého na základě úřadních udání sestaven roku 1878 Dostupné online
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
  14. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  16. ↑ Udělené symboly – Ledvice [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  17. ↑ Web Rozhledny

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]