Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Logo pro 600 000?

Zdravím ve spolek.

Už se blíží meta 600 000 článků, tak se ptám, zda uděláme speciální logo, jako bylo pro 550 000. Nebo počkáme až třeba na 666 666 článků?

-Zagothal (diskuse) 24. 9. 2026, 19:32 (CEST)

Protože nový skin už tenhle typ loga nepodporuje, je potřeba počítat asi spíš s podobou, jaká se připravovala pro 555 555 článků. --Bazi (diskuse) 24. 9. 2026, 19:39 (CEST)

@Bazi Vypadá to, že nemám na počítači ten správný font, mohl byste prosím to logo vytvořit (jako ta předchozí). Děkuji předem. --Zagothal (diskuse) 24. 9. 2026, 20:26 (CEST)

@Bazi Nsakonec jsem to zvládl File:Wikipedia-tagline-cs-600000.svg. --Zagothal (diskuse) 24. 9. 2026, 20:41 (CEST)

Zlobil gradient u číslice, ale snad se mi to podařilo vyladit správně. Připravím do rezervy i nějaké další milníky. Jen tuším, že se při dřívější diskusi navrhovalo opustit už ty půlkulaté a zůstat už jenom na celých. Ale dá se uvažovat i o těch 666..., 777... atd. :) --Bazi (diskuse) 24. 9. 2026, 21:52 (CEST)

Tak jsme připravení až do milionu. Skoro. :) --Bazi (diskuse) 24. 9. 2026, 22:33 (CEST)

Kdyžtak pro snadný proklik přikládám odkaz na příslušnou kategorii s nachystanými logy. --V0lkanic (diskuze) 24. 9. 2026, 22:48 (CEST)

Jen technická: Budeme slavit 999 999 a vzápětí 1 000 000? --Zdenekk2 (diskuse) 24. 9. 2026, 23:06 (CEST)

Já myslím, že oni si to pak editoři v roce 2043 mezi sebou dořeší. :) --V0lkanic (diskuze) 24. 9. 2026, 23:09 (CEST)

Milión bude takový milník, že dvojitá oslava nebude k zahození ;-)

Ale k blížícím se 600.000 jsem ještě chtěl upozornit, že vedle loga je zde i tipovačka Kdy padne 600 000. článek --PetrVod (diskuse) 24. 9. 2026, 23:12 (CEST)

Která ovšem měla být již dávno uzavřena... --V0lkanic (diskuze) 24. 9. 2026, 23:22 (CEST)

Důvod je stejně jako otázka ryze technický: milion je už o řád jinde, takže graficky se to bude řešit nejspíš jinak, než když se teď nasypala různá šestimístná čísla do už hotového vzoru. A protože to bude tak vzdálená budoucnost, jak správně podotýká V0lkanic, tak je otázkou, jestli v té době už nebude zase jiná grafika nebo jiné potřeby, požadavky, představy, proto teď nemá smysl v předstihu vymýšlet, jak zpracovat to sedmimístné číslo. :) --Bazi (diskuse) 25. 9. 2026, 00:27 (CEST)

Prosím myslete na Nápověda:Bezbariérová_Wikipedie a na ty z nás, kteří nevidí tak báječně jako vy. "Vzájemný kontrast popředí a pozadí musí dosahovat minimálně poměru 5:1.". U těch "zlatých" (555 555 a pod) log je to v některých částech nápisu i méně než 3:1. Takže se nápis ztrácí. I mně se to špatně čte. Po dobu, co by bylo takové logo bylo použito, by žádný článek nemohl být titulován třeba NČ, jelikož tam jsou - naštěstí - ty body z Bezbariérové Wikipedie povinné a žádný článek - včetně loga nahoře by tudíž tu podmínku nesplňoval. --Pavouk (diskuse) 25. 9. 2026, 09:17 (CEST)

Děkuji za použití zmenšeného písma (to dostatečně čitelné je?), protože ta poznámka je skutečně absurdní. NČ se poměřuje podle _obsahu_ článku, nikoli podle designu Wikipedie. Logo, resp. součást loga určená pouze k oslavě dosaženého milníku, není nijak zásadní informací, takže kdyby to náhodou někomu přece jen nebylo dost čitelné, jeho či její svět se tím dozajista nezboří. Stejně ale zmiňujete, že kontrast poklesá jen v některých místech, což vlastně nebrání tomu, aby nápis jako celek čitelný byl díky těm kontrastnějším částem. Děkuji tedy za občasné připomenutí bezbariérové Wikipedie, ale stejně jako všechno ostatní by bylo potřeba i toto brát se zdravým rozumem a přiměřeně, a ne to formalisticky hrotit ad absurdum. --Bazi (diskuse) 25. 9. 2026, 10:20 (CEST)

V této souvislosti připomínám pozapomenutou tipovačku, která měla být podle pravidel uzavřena po 580 000. článku, tj. loni v listopadu, ale dál v ní přibývají příspěvky. Jistě, je to jenom hra, o to víc se těším na obligátní chiliastické kejkle s účelovým zakládáním subpahýlů a jejich následným mazáním i na to, že po všech tahanicích se jubilejní článek stejně zase určí z moci úřední.--Hnetubud (diskuse) 25. 9. 2026, 12:27 (CEST)

Tak už je asi čas nasadit to logo... Wikipedia-tagline-cs-600000.svg. --Bazi (diskuse) 18. 10. 2026, 18:16 (CEST)

@Martin Urbanec: Prosím. --Zagothal (diskuse) 21. 10. 2026, 08:21 (CEST)

V procesu, chviličku. Zdraví, --Martin Urbanec (diskuse) 26. 10. 2026, 14:46 (CET)

@Martin Urbanec, díky. (-: --Henryk Siuda (diskuse/@/příspěvky) 26. 10. 2026, 14:49 (CET)

Mělo by být nastaveno! --Martin Urbanec (diskuse) 26. 10. 2026, 15:34 (CET)

Revizoři – volby 2026

Dávám komunitě na vědomí, že jsem otevřel Wikipedie:Revizoři/Hlasování/2026, přičemž dobu přijímání kandidátů jsem stanovil do 1. listopadu 2026 (aby se to hezky pamatovalo :-)). OJJ, Diskuse 1. 10. 2026, 13:57 (CEST)

Chtěl bych tímto kolegy upozornit, že do konce podávání kandidátek zbývá poslední týden. Kandidáty zatím v tuto chvíli nemáme. --V0lkanic (diskuze) 25. 10. 2026, 13:14 (CET)

Ztučnil jsem volbu alespoň v RC šabloně. --Kacir 25. 10. 2026, 13:20 (CET)

To je škoda, že zatím nikdo nekandiduje, doufám že se někdo najde. --Henryk Siuda (diskuse/@|příspěvky) 25. 10. 2026, 14:19 (CET)

Už máme čtyři kandidáty, skvělé! Všem děkuji za kandidaturu a přeji jim úspěch ve volbách. (-: --Henryk Siuda (diskuse/@/příspěvky) 28. 10. 2026, 15:29 (CET)

Tak, do voleb nám zbývají necelé tři hodiny, takže také tři hodiny do uzavření přijímání kandidátů. (-: --Henryk Siuda (diskuse/@/příspěvky) 1. 11. 2026, 15:04 (CET)

---

Právě jsem spustil hlasování k revizorským volbám. Děkuji všem kandidátům i dalším zájemcům o tyto volby. Hlasování bude trvat do 29. listopadu a bude mít dle předchozích voleb jen možnosti pro nebo proti, není možnost se klasicky zdržet; následně jej vyhodnotí byrokrat. Vzhledem k dotazům ujasňuji, že je možnost si mezi kandidáty samozřejmě vybírat (záleží to na vkusu každého editora, třeba i s ohledem na to, kolik revizorů by si na projektu představovali a komu by citlivá práva spíše svěřili), ale zvoleni mohou být samozřejmě klidně všichni, není to nijak limitováno. Já si od voleb minimálně nějakou dobu dovolím záměrně udržet odstup. Přeji kandidátům hodně štěstí a voličům uvážlivá rozhodnutí. OJJ, Diskuse 1. 11. 2026, 18:13 (CET)

Citace: vyznačení omezeného přístupu ke zdroji

Když jsem koukal na reference v článku jedné slavné pumy, zaujalo mne množství ikonek zámečků. Ty vyznačují omezený přístup ke zdroji, v tomto případě přístup podmíněný placeným předplatným. Tato vlastnost citační šablony je popsána v její dokumentaci. Myslím si, že vyznačení potřebné registrace či úhrady pro zobrazení zdroje je férové vůči čtenářům. Jak v zahraničí, tak u nás v našem českém rybníčku je řada zdrojů, které jsou používané a zároveň placené, např. Respekt, DVTV, Deník N/Denník N, že bych považoval za užitečné tuto vlastnost implementovat systémově i do našich citačních šablon. Jiným podpůrným argumentem je, že by bylo škoda tuto informaci při překladech z jiných Wikipedií a na to navazujících převodech šablon ztrácet. Pokud by panovala shoda nad přínosem, našel by se někdo, kdo by žádost o implementaci posunul na správné místo a ke správným lidem? Předem děkuji mnohokrát. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 10:44 (CEST)

Je to pár let, co jsem navrhoval to samé. Nakonec to nějak vyšumělo, ale pořád platí, že jsem pro. --Lukša (diskuse) 21. 10. 2026, 10:54 (CEST)

Někdy stačí k ověření informace volně dostupný abstrakt, pak zámeček netřeba. --Petr Karel (diskuse) 21. 10. 2026, 10:59 (CEST)

Dobrý den. Někdy ano. Nicméně tady se řeší případy, kdy ne. Jsem rovněž zastánce explicitního sdělení, i když například zde to lze: |dostupnost = zpoplatněný přístup. ― Herigona (diskuse) 21. 10. 2026, 11:50 (CEST)

Sám to řeším tak, že v šabloně citace do položky dostupnost= zapisuji "abstrakt" nebo uvádím url2= a k němu dostupnost2= "preprint", ve kterém informace bývá také, i když základní reference není volně dostupná (bohužel url2= není v automatizované šabloně citace a musí se do zdrojáku dopisovat ručně). --Petr Karel (diskuse) 21. 10. 2026, 11:50 (CEST)

Update: Pokud by to nebylo zřejmé, chtěl bych, aby se citační šablony české Wikipedie srovnaly s vývojem hlavních Wikipedií a aby omezenou dostupnost šlo vyznačit systémově, jednoznačně, sémanticky a tato informace šla automatizovaně využít a zároveň sdělit přívětivě uživatelům. Neřeším, kde najít alternativní přístup ke zdroji a jak ho uvést, či jak v úvodu placeného článku ověřit citovanou informaci, ale aby čtenář Wikipedie jasně věděl, že ke konkrétnímu zdroji potřebuje něco více, než jen znát URL. Bohužel nejsem schopen proces změny vést a tak je zkouším změnu iniciovat. Děkuji za udržení zaměření diskuse na podstatu. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 12:12 (CEST)

@Adam Hauner Souhlasím s návrhem, indikace placeného zdroje bude určitě užitečná. --Hugo (diskuse) 21. 10. 2026, 12:15 (CEST)

Zrpvna včera jsem na to narazil také a říkal si, zda to nezavést i u nás. Jsem Pro Pro. --JAnD (diskuse) 21. 10. 2026, 13:04 (CEST)

Pro Pro, skvělý nápad. Souhlasím. --Henryk Siuda (diskuse/@|příspěvky) 22. 10. 2026, 18:23 (CEST)

Inu proč ne. Ale ne jak to má anglická Wiki, kdy červená barva ruší - přitahuje zbytečně oči, viz ta puma en:P-22#References. Ikonku tedy raději v barvě textu či jinak neutrální. --Pavouk (diskuse) 21. 10. 2026, 13:29 (CEST)

Oni mají alespoň dvě ikonky, aby vyjádřili různé úrovně, viz dokumentace. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 13:56 (CEST)

Taky mě to ruší a jako čtenář nevím, co to symbolizuje. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 15:18 (CEST)

Otázkou za mě je, jak se to má k principu ověřitelnosti a taky k odkazování na placené weby. My totiž mimo jiné právě odkazy na placené weby zavrhujeme. Resp. zavrhujeme odkazy na weby nabízející nějaké produkty nebo služby. A placený přístup je taky tou nabízenou službou. Když tedy považujeme za nevhodné odkazovat třeba na e-shopy nebo jiné stránky nabízející prodej něčeho, jak můžeme zároveň podporovat odkazování na zdroje, které za poskytnutí oné očekávané informace chtějí platit? Není to propagace placených služeb? Nebo kde najít přijatelnou hranici?

(Já třeba v minulosti uvažoval o jakémsi kompromisu, že je-li článek dostupný po jednorázové malé úhradě, mohl by být ještě přijatelný, protože pořád poměrně snadno zdostupňuje tu konkrétní informaci, zatímco je-li dostupný jen při objednání a zaplacení nějakého dlouhodobého předplatného - a taky tím pádem za vyšší částku, už to spíš překračuje hranici a jedná se o prodej služby. Ale dovedu si představit jinou hranici s jiným logickým zdůvodněním nebo i přístup, že co není dostupné zdarma, nemělo by se vůbec jako zdroj používat.)

Každopádně jsem na podobné uvádění zdrojů s paywallem na enWiki taky narazil, takže chápu tu inspiraci i potřebu nějak se s tím vyrovnat. Mají tam k tomu taky nějaké pravidlo, které by se na tyto případy dalo uplatňovat a poskytovalo by rozumné vysvětlení? --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 14:45 (CEST)

@Bazi: A to ještě vynecháváme Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Přírodní_vědy,_matematika_a_lékařství, kde jsou přímo doporučovány ty vůbec nejdražší články (které si ale stejně nikdo nekupuje). ;-) OJJ, Diskuse 21. 10. 2026, 15:04 (CEST)

Na enwiki mají jinak en:WP:PAYWALL a související prokliky tam. --OJJ, Diskuse 21. 10. 2026, 15:10 (CEST)

Osobně myslím, že ten obsáhlý návod k věrohodným zdrojům je do značné míry překonaný a potřebuje aktualizovat, ale to je celkově na širší debatu. Stále platí, že celou řadu tištěných monografií i periodik je možno ještě poměrně levně sehnat v knihovnách, navíc spolek zkoušel zajistit i nějaké zvýhodněné přístupy do některých knihoven. To jsou ovšem věci obecné dostupnosti zdrojů, tady řešíme vyloženě přímé odkazy na weby nabízející nějaký obsah za poplatek. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 15:12 (CEST)

@Bazi Jasně, registraci do Národní knihovny je možné prostřednictvím Wikiknihovny vyřídit zdarma. To ale neznamená, že by nebylo užitečné odkaz na dokument do digitální knihovny, k jehož zobrazení je vyžadována registrace, odpovídajícím způsobem označit. K tomu by navržené řešení pomohlo. Nemyslím že by návrh řešil čistě jen komerční služby. --Skot (diskuse) 21. 10. 2026, 15:22 (CEST)

Digitální knihovna je pořád ještě knihovna. Knihovna je veřejná instituce, jejíž náplní práce je zpřístupňovat vědění lidem a mimo jiné k tomu obvykle taky čerpá veřejné prostředky. Odkaz do digitální knihovny proto může dávat smysl. Pak ale máme třeba zcela soukromá média, jejichž podnikatelský model je založený na poskytování placeného obsahu a tam už je to o něčem trochu jiném, když na tento placený obsah budeme odkazovat v referencích. A pak k tomu přistupuje i nová otázka, totiž jestli je korektní "varovat" před placeným obsahem v těchto případech, nemělo by pak být možno používat jako zdroje jakékoli e-shopy nebo předplacené služby streamovacích platforem, kde jakási stručná informace o něčem přece jen může být dostupná, jakkoli je hlavním smyslem prodej té placené služby? Podobně platformy typu Herohero nebo ostatně i Onlyfans, kde se za tím paywallem může skrývat lecjaká informace? A tady pak potřebujeme vyjasnit, co všechno vůbec máme nebo nemáme v referencích používat, proto, abychom náležitě připravili tu šablonu - Adam zmiňuje, že jsou tam v anglickém originále nějaké dvě úrovně odlišené graficky, jaké my bychom chtěli a potřebovali různé formy pro naše potřeby? --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 15:40 (CEST)

Tím že do citace zdroje doplním parametr s url adresou na online dostupnou verzi dokumentu ověřitelnost zcela jistě neklesne. Pokud bude možné jednoduše u takového odkazu transparentně označit režim jeho dostupnosti, tím lépe. Na co se odkazovat má a na co nemá, to je podle mne na úplně jinou debatu, která s návrhem souvisí jen velmi okrajově – bez ohledu na výsledek totiž nepochybně zbyde dostatek případů, kdy odkazování na obsah, vyžadující překonání nějaké překážky, zůstane zcela legitimní. --Skot (diskuse) 21. 10. 2026, 15:14 (CEST)

Chápu. Jenže, pokud zdroje dostupné pouze po zaplacení vůbec používat nemáme, pak ani není radno je nijak označovat v referencích, prostě sem nepatří. Dojem, že je máme zvesela používat tak jako tak a jenom tomu napomůžeme transparentním označením v šabloně, mi přijde podobný jako řešit šablonu k odkazování na nelegální obsah, když na takový obsah ve skutečnosti vůbec odkazovat nechceme. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 15:21 (CEST)

@Bazi Za mne je v daném kontextu diskuse ohledně čistě komerčních zdrojích zbytečná zejména proto, že i když je z úvah zcela vyloučíme, stejně zůstane mnoho situací, kdy je to rozšíření šablony užitečné. --Skot (diskuse) 21. 10. 2026, 15:28 (CEST)

@Bazi Nikde v pravidlech či doporučeních nevidím, že by se zdroje dostupné jen po zaplacení neměly používat, přijde mi, že jde jen o tvoje nesprávné dovození. Tištěné noviny jsou placené stejně jako článek Deníku N na webu, stejně tak je vytištěná kniha placená. Dostupnost exempláře tištěných novin či papírové knihy v knihovně na tom nic nemění. Prosím, neoživuj v této diskusi téma nevhodnosti či nepřípustnosti placených zdrojů, o tom tato diskuse být nemá, a jen to diskusi tříští. Děkuji moc! --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 16:34 (CEST)

Odkazy sloužící komerčním účelům ve Wikipedie:Externí odkazy#Na co obvykle neodkazovat. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 17:44 (CEST)

@Matěj Orlický Doporučení týkající se externích odkazů se netýká referencí, že ano? Protože to doporučení se týká hypertextových odkazů (jednoduché hranaté závorky), nikoliv URL zdroje, který je parametrem v citační šabloně pro zajištění určitého komfortu při ověřování fakt. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 17:56 (CEST)

Počkat, on externí odkaz v referenci není externí odkaz? Co teda je? Interní odkaz? A když se nějaké externí odkazy generují s pomocí šablon typu Čsfd film apod., znamená to snad, že se na ně pravidlo WP:EO nevztahuje, protože ve skutečnosti nejsou vytvářené jako hypertextové odkazy s jednoduchými hranatými závorkami, nýbrž jako parametry v šabloně? To by pro mě bylo velkým překvapením. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 18:09 (CEST)

@Adam Hauner No, mají se týkat, právě proto byly v roce 2018 vymazány ze sekce Čeho se doporučení netýká. Ale to jsou jen faktické poznámky, ne obhajoba interpretace platnosti na placené zdroje. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 18:16 (CEST)

Promiň, ale tvoje jednostranné přesvědčení, že tvůj dojem je určitě správný, zatímco jiní lidé si něco "jen nesprávně dovozují", mě nenaplňuje nadšením, natož pak snaha o umlčování. Mrzí mě taková absence věcného přístupu. V praxi jsem opakovaně zaznamenal situace, kdy někdo odstraňoval nebo zpochybňoval reference s poukazem na to, že daná informace není dostupná před paywallem, takže mi prosím nenamlouvej, že si teď něco vymýšlím nebo dovozuju. Kolega OJJ aspoň přispěl odkazem na anglické pravidlo, se kterým můžeme zkusit poměřovat jejich přístup v citační šabloně. Podrobnější stránka je Wikipedia:Reliable sources/Cost, která pěkně přehledně vysvětluje tamní přístup. Taky vím z praxe, že na anglické Wikipedii se častěji přímo v referenci objevuje citovaná pasáž ze zdroje, případně i její překlad do angličtiny, pokud zdroj není anglický, i to je tam zmíněno. U nás se to zatím asi moc neřeší.

A jak to vypadá u nás s těmi pravidly ohledně dostupnosti? WP:VZ: "Zdroje uvádíme kvůli čtenářům, proto musí být v principu dostupné. Pokud nejsou, nelze je nejspíš použít. Aby byly dostupné, nemusí být online, například přístup prostřednictvím knihovny je dostatečný." Je zdroj vyžadující zaplacení "v principu dostupný", nebo není? O těch věcech dostupných prostřednictvím knihovny to tam máme aspoň výslovně potvrzeno, že ano. Taky se to doporučení převzalo před dlouhými 20 lety prostým překladem z enWiki a od té doby se přizpůsobuje spíš jen kosmeticky, nějakou pořádnou aktualizaci nezaznamenalo, takže masivní rozmach placených i předplacených online služeb za tu dobu vůbec nemohlo postihnout. A možná by mělo. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 17:49 (CEST)

Prominu Ti to. :-) Tohle odbíhání od tématu je MOR diskusí na Wikipedii. Pokud jsi přesvědčen, že Wikipedie má odkazovat pouze zdroje, které jsou zdarma, prosím, je to pro mne absurdní nápad, ale založ si na ověření/získání podpory/promítnutí do doporučení a pravidel/proces nahrazení placených zdrojů někde samostatné vlákno. Neupírám Ti ani v nejmenším to řešit, tj. žádné umlčování (u mně předpokládej také dobrou vůli, já také neříkám, že Tvé reakce jsou trollingem). IMHO bude rozumné téma probrat a zaujmout stanovisko, jen to prosím řeš někde jinde (tj. klidně na této stránce, jen jako další téma), protože tato diskuse se zahrnutím okrajově souvisejícího problému stává nepřehledná. Zde jde jen o to, zda se umožní vyznačit v citacích, zda je zdroj za paywallem či povinnou registrací (což je případ i fyzické knihovny). Takové zdroje máme v citacích již mohutně použité, takže jde jen o technické zlepšení stávajícího stavu citačních šablon. Děkuji za pochopení. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 18:05 (CEST)

Zde jde o to, jestli na české Wikipedii zavést něco nového, co tu dosud nemáme. Ono by se to teda nejspíš normálně řešilo pod návrhovou Lípou, ale když už jsi to otevřel tady, řeší se to tady, budiž, taky tě za to nepeskuju. Ale není to jenom technikálie, protože jak jsem psal (pokud jsi to četl), ono to vyznačení i případné odstupňování by mělo vycházet z nějakých našich podmínek a odpovídat taky našim očekáváním. Tvoje neochota se s tím normálně věcně popasovat už zabrala možná víc místa, než kdybys byl ochoten to zohlednit a věcně vyřídit, než začneme nějaké novoty zavádět technicky. Obzvlášť když chceš, aby ještě byly kompatibilní s jinými jazykovými verzemi, které ovšem mají jiná pravidla a tomu odpovídající návody. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 18:21 (CEST)

Nemám nic proti takovému označování, když bude udělané roboticky. Jsem ovšem proti, dát takové označování do pravidla pro zdrojování jako povinné. Zásadně zdrojuji (mně přístupnými zdroji dostatečnými pro ověření, i když někdy jen např. abstrakty), ale nehodlám zjišťovat, zda je zdroj přístupný všem, nebo ho předplácí má škola, zaměstnavatel nebo přístupnost vychází z mého členství v zájmových organizacích, nebo díky vlastnímu předplácením serverů či periodik... --Petr Karel (diskuse) 21. 10. 2026, 16:10 (CEST)

Souhlasím, parametr by neměl být povinný. Ale jde myslím o implementační detail. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 16:36 (CEST)

Souhlasím, že ideální by bylo, kdyby se o to označení člověk nemusel starat. A protože většina méně zkušených, ale i řada zkušených wikipedistů a wikipedistek používají vizuální editor s (polo)automatickým načítáním/vyplňováním referencí, bylo by ideální, kdyby to mohl stroj rozpoznat a náležitě vyplnit už v tomto okmažiku. Podobně jako je třeba schopen v některých případech rovnou doplnit i archivovanou verzi stránky. --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 17:54 (CEST)

A připomínám, že zdrojování je tu kvůli ověřitelnosti nezjevných informací, ne jako reklama na zdroje. Ani odkaz, kde získat rozšířené informace, k tomu slouží Externí odkazy. --Petr Karel (diskuse) 21. 10. 2026, 16:16 (CEST)

Jsou situace, kde se odkaz na zdroj skrytý za nutností registrace či zaplacení legitimně vyskytne, a jeho označení je krok ke čtenářské přívětivosti, takže ano, upozorňovat čtenáře na nestandardní dostupnost by se mělo. Nicméně bych se přimlouval za provedení takových upozornění slovem, nikoliv ikonou. Z důvodu polopatické srozumitelnosti. PS. Jak koukám na šablonu Citace elektr. monografie, tak proč nevyužít parametr Dostupnost? Nestačilo by se dohodnout na slovech/frázích, kterými budeme omezenou dostupnost označovat (např. dostupné po registraci/za paywallem/... a napsat je do nápovědy k šabloně? --Jann (diskuse) 21. 10. 2026, 17:08 (CEST)

Domluva na slovech a frázích je prakticky to samé jako domluva na názvu parametru a jeho hodnotách. Akorát to druhé je systematické řešení umožňující snáze reagovat na hodnoty nebo je převádět na hodnoty citačních šablon jiných Wikipedií a obráceně. --Adam Hauner (diskuse) 21. 10. 2026, 18:07 (CEST)

Domlouvat se na názvu parametru nemusíme, když máme existující parametr Dostupnost, kde by se měla omezená dostupnost zdroje reflektovat. Akorát že parametr předpokládá, že omezená dostupnost bude popsána slovně, nikoliv kódována nějakými mini-ikonkami. --Jann (diskuse) 21. 10. 2026, 18:32 (CEST)

Dobrý den. Nejdříve k tom, v čem se většinově nejspíš shodneme a to je upgradování citačních šablon tak, aby si byly co nejvíce podobné a zároveň splňovaly požadavky na ně kladené; myslím tím třeba odkazy na archiv a další parametry, které jsou používány méně často. Potom o tom, o čem se tu diskutuje – nazval bych to parametry zdroje (tím by se mimochodem daly sloučit šablony Citace monografie a Citace elektronické monografie i Citace periodika a Citace elektronického periodika) a k těmto parametrům doplnit, zda je zdroj dostupný volně, či s omezeními. Tato omezení nemusejí být a priori jen otevřeně placená, ale i nepřímo, jako je například a nejen Seznam.cz, kde musíte alternativně k placení umožnit reklamu a využívání informací o vašich aktivitách. I taková omezení by měla být v referenci oznámena. — Herigona (diskuse) 21. 10. 2026, 18:20 (CEST)

Ještě bych navrhl tři úrovně zelený otevřený zámek - volně přístupné zdroje; oranžový zamčený zámek - zdroje typu NDK, kde je třeba registrace; červený zamčený zámek - ty opravdové Paywally typu Nature. Či alespoň zelený a červenný. (Podobně jsem to už někde viděl. A i na té Anglické Wikipedii mají dvě ikony.) --Zagothal (diskuse) 21. 10. 2026, 17:14 (CEST)

@Zagothal K čemu otevřený zámek? --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 21:02 (CEST)

Aby byl rozlišitelný nulový stav, tedy nevyplněno. --Zagothal (diskuse) 21. 10. 2026, 22:28 (CEST)

Ten je rozlišitelný nulovým příznakem (bez zámečku). --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 22:44 (CEST)

A jak rozlišíte nevyplněno do volný zdroj, když bude obojí bez jakékoliv ikony? --Zagothal (diskuse) 21. 10. 2026, 22:46 (CEST)

Nadpis diskuse je označit omezenou dostupnost. Čili část zdrojů bude označena, zbytek volně dostupné (nebo určené k označení). --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2026, 23:00 (CEST)

Jsem realista, většina zdrojů to nebude nikdy mít vyplněno. I třeba na té enwiki to tak je (hlavně pro ty polozamčené url-access = registration). Ale když nemám podporu, tak to nechám na vás. (otevřený zámeček vypadá na enwiki jako schopnost šablony doi). --Zagothal (diskuse) 21. 10. 2026, 23:29 (CEST)

@Zagothal Mít možnost jasně označit otevřené zdroje mi přijde jako naprosto logický požadavek. Nevyplněno nerovná se volně dostupné. Obzvláště v kontextu dosavadní praxe. --Skot (diskuse) 22. 10. 2026, 10:33 (CEST)

S tím souhlasím. Nevyplněno pouze znamená, že o dostupnosti nic nevíme (jakkoli může být volná dostupnost pravděpodobná, protože - doufám - takové online zdroje pořád ještě převládají). --Bazi (diskuse) 22. 10. 2026, 11:04 (CEST)

@Skot Nejde o možnosti editora, jde o to, jaký to má mít přínos pro čtenáře. Upozornění, že není problém. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 10. 2026, 12:10 (CEST)

Já na to celou dobu se dívám z pohledu čtenáře. Právě pro mne jako čtenáře má stejný smysl i ten zelený zámek. --Zagothal (diskuse) 22. 10. 2026, 16:20 (CEST)

@Zagothal Ale jaký je ten smysl (pro čtenáře obecně)? Navrhuje se označovat omezenou dostupnost, vy navrhujete označovat i neomezenou dostupnost. To je něco jako (s nadsázkou) třeba označovat nepahýly zalenou cedulí Tento článek není pahýl. A domýšlíte důsledky, o kolik by to bylo víc práce, kdyby se měly přeznačovat všechny odkazy? A co ty nově vkládané, povinně/nepovinně? --Matěj Orlický (diskuse) 22. 10. 2026, 19:09 (CEST)

@Matěj OrlickýPrávě moje řešení nepožaduje přeznačovat všechny odkazy, protože bude poznat, že to někdo nevyplnil, a tedy je možný jakýkoliv stav. U vašeho to nelze rozlišit. A povinnost tohoto příznaku, o kterém se bavíme, by mne nenapadla ani ve snu. --Zagothal (diskuse) 22. 10. 2026, 19:23 (CEST)

Čtenář ale nechce, aby viděl, že je možný jakýkoli stav. Čtenář chce být předem upozorněn na omezení. Tedy u nových i starých referencí doplňovat jeho příznak. A ten ať je povinný ve smyslu správně vyplněné šablony. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 10. 2026, 20:05 (CEST)

Proč se, kolego Orlický, stavíte do role mluvčího čtenářů, když tvrdíte, co chtějí a co nechtějí? Jaké k tomu máte podklady kromě svého vlastního osobního subjektivního postoje? --Bazi (diskuse) 22. 10. 2026, 21:38 (CEST)

Jakkoliv obecně návrh podporuju, tak otevřený zámek je za mě zbytečný. Volný přístup = default. K Jannově námitce ohledně textu: to se dá řešit tooltipem či alternativním textem (který by tam z hlediska přístupnosti měl být tak nebo tak). — Draceane ^diskuse_příspěvky 21. 10. 2026, 22:13 (CEST)

@Draceane Dobrý den, souhlasím, že označovat volně přístupný zdroj je zbytečné. Jeho dostupnost by měla být dostatečně označena samotným odkazem. Označení omezené formy přístupu je vhodné u zdrojů, které jsou jakkoliv na přístupu omezeny. --Krabiczka (diskuse) 21. 10. 2026, 22:22 (CEST)

V každém případě by neměl být problém to rozlišit pomocí css (defaultně se nezobrazí nic ať už je tam dostupnost=volné nebo nic) a pro zájemce se dá udělat udělátko, které tam ten odemčený zámeček přidá. --JAnD (diskuse) 22. 10. 2026, 09:51 (CEST)

Já bych byla pro zavedení zámečků – přijde mi to jako jednoduché a rychlé označení přístupnosti zdroje. Nedávno jsem řešila podobnou situaci, kdy citační šablona pro tištěné periodikum nemá parametr pro dostupnost. V článcích mám teď tedy nejednotný styl, kdy u knih mám napsáno Dostupné po přihlášení knihovním účtem a u článků ne. Vzhledem k tomu, že v populaci klesá schopnost chápát psaný text, se domnívám, že jednoduché vizuální upozornění vydá za další řádek slov. --LibrarianFox (diskuse) 21. 10. 2026, 18:46 (CEST)

@LibrarianFox Je tam ještě jedno hledisko, že reálně se dobrá polovina uživatelů do digitálních knihoven přihlašuje ve skutečnosti přes univerzitní účty a tato textová informace o nutnosti přihlášením knihovním účtem je může odradit. Zároveň podotýkám, že na lepší formulaci jsem pořád nepřišel :) proto bych se také spíše klonil ke grafickému symbolu. --Skot (diskuse) 21. 10. 2026, 19:47 (CEST)

Bylo by třeba možné udělat si statistiku, jakými hodnotami je v současné době ten parametr vyplňován a v jakém množství. To by nám mohlo poskytnout i přehled o tom, jestli je možné to nějak vecpat do škatulek (a pak to i roboticky provést), případně jestli je možné, aby jen určitou standardizovanou hodnotu šablona vyhodnotila jako pokyn pro použití ikony (nebo jiné grafické vyjádření), zatímco veškeré nestandardní hodnoty prostě vypsala textově... --Bazi (diskuse) 21. 10. 2026, 20:14 (CEST)

@Skot Já jsem si vždy spíš říkala, že by zmínka o knihovně mohla být inspirativní pro čtenáře – přeci jen kartičku do knihovny má skoro každý a přístup do digitální knihovny (Kramerius) nabízí už i ty menší, nejen krajské, vědecké apod. ;) --LibrarianFox (diskuse) 22. 10. 2026, 09:12 (CEST)

@Adam Hauner Dobrý den, návrh na označování omezeného přístupu zcela podporuji. Je vhodné mít takové zdroje označené.

Zároveň by možná bylo dobře i nějak rozlišovat, kdy je odkaz součástí citace, protože jde o elektronický dokument, a kdy jen doplňuje klasickou citaci tištěného dokumentu odkazem na jeho digitalizovanou verzi v digitální knihovně či repozitáři. --Krabiczka (diskuse) 21. 10. 2026, 22:33 (CEST)

@Krabiczka To už ale řeší naše citační šablony. Při použití citace pro elektronickou monografii nebo periodikum je odkaz na zdroj povinnou součástí a musí se vyplnit datum přístupu. U citace pro tištěnné zdroje je odkaz pouze doplňující/rozšiřující aspekt – citace nemá označení online a není tam datum přístupu. --LibrarianFox (diskuse) 22. 10. 2026, 09:15 (CEST)

Aktuální stav je takový, že vaše požadavky jsou splněny: citace monografie dostupné v knihovně po přihlášení: VASILJEVOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska. Praha: Svoboda, 1986. Dostupné po přihlášení knihovním účtem.  totéž jako citace elektronické monografie VASILJEVOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska [online]. Praha: Svoboda, 1986 [cit. 2026-10-22]. Dostupné po přihlášení knihovním účtem.  Rozdíl je v tom, že u citace monografie je prostě odkaz s uvedením dostupnosti, kdežto u citace elektr.monografie/webu vidíme (povinné) datum přístupu [cit. 2026-10-22] a za názvem publikace upozornění [online]. Vlastní obsah diskutovaného návrhu je, že by za text „Dostupné po přihlášení knihovním účtem“ měla šablona namalovat ještě ikonku malinkého zámečku v barvě a poloze odpovídající úrovni dostupnosti (případně že by zmíněný text přeplácla textem „Dostupné online“+ikonkou). --Jann (diskuse) 22. 10. 2026, 15:14 (CEST)

Dobrý den, máte oba pravdu. Zmátla mne chybně používaná šablona, kdy někteří editoři dávají odkazy na NDK do šablony pro elektronické periodikum. --Krabiczka (diskuse) 22. 10. 2026, 21:46 (CEST)

Dobrý den. A) Navrhuji se dohodnout, že grafickou formu teď řešit nebudeme, přestože je zde spousta podnětných návrhů. B) Dále navrhuji, abychom se dohodli, že dostupnost bude u všech citačních šablon. Důvod je ten, že i monografie má odkaz na url. C) Navrhuji se dohodnout, že dostupnost budeme klasifikovat různými úrovněmi, a to pokud možno předem definovanými.

Jestliže se na bodech A až C dohodneme, pokračujme v podrobnější diskusi, jak naplníme bod C), potom bychom diskutovali o A). — Herigona (diskuse) 27. 10. 2026, 10:56 (CET)

Podporuji všechny tři body. --Zagothal (diskuse) 27. 10. 2026, 11:03 (CET)

@Herigona C) klasifikovat za jakým účelem? Za účelem „označování omezeného přístupu“? S tím by kolega @Zagothal nesouhlasil. (Důležitý „detail“.) --Matěj Orlický (diskuse) 27. 10. 2026, 11:44 (CET)

To není tak úplně pravda. a) Sám jsem navrhl dvě úrovně pro označování omezeného přístupu, aby se dalo odlišit i poloomezené zdroje (potřeba přihlášení, příjmuti cookies). b) Už jsem napsal, že se označení neomezeného přístupu klidně vzdám, protože to nemá jasnou podporu. Hlavní je možnost označovat ty omezené. --Zagothal (diskuse) 27. 10. 2026, 12:14 (CET)

Dobrý den. Stanovisko kolegy Zagothala, ani jiných kolegů bych nepředjímal. Klasifikovat se dá i tak, že zůstane druh omezené dostupnosti dále nespecifikován. Jestli tomu bude tak, nebo jinak, vyplyne z předmětné diskuse. — Herigona (diskuse) 27. 10. 2026, 15:38 (CET)

Dobrý den, nepředjímám, reaguji na předchozí diskusi a jsem proti klasifikaci bez dohodnutého účelu. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 10. 2026, 17:11 (CET)

Dobrý příspěvek. Pomocí AI část dobře zpřehledněna. Bohužel to potvrzuje, že komunita je hezká záležitost, ale jak se říká, chybí velení. --Jiriskaloud (diskuse) 30. 10. 2026, 20:52 (CET)

---

Shrnutí dosavadní diskuse vytvořené AI k 22. 10. 2026 15.15

Návrh: zavést do citačních šablon systémové, sémantické a strojově využitelné vyznačení omezené dostupnosti zdroje (placené předplatné, registrace), obdobně jako na anglické Wikipedii (url-access a ikony zámků). Důvody: férovost vůči čtenářům, hojně citované placené zdroje (Respekt, DVTV, Deník N) a ztráta této informace při překladech a převodech šablon z jiných Wikipedií. Míra podpory Pro: Lukša, Hugo, JAnD, Skot, LibrarianFox, Krabiczka, Zagothal, Draceane, Herigona; s výhradami Jann, Pavouk a Petr Karel. Proti samotnému návrhu: výslovně nikdo. Zásadní námitka: Bazi (viz bod 5). 1. Stačí stávající parametr dostupnost? Ano (Herigona, Jann): omezení lze popsat slovy už dnes, např. „zpoplatněný přístup“; stačí se dohodnout na ustálených frázích a zapsat je do dokumentace šablony. Ne (Adam Hauner): domluva na frázích je v podstatě totéž jako domluva na parametru a jeho hodnotách, jen méně systematická a hůř převoditelná mezi Wikipediemi. Kompromis (Bazi): udělat statistiku současných hodnot parametru dostupnost; standardizované hodnoty by šablona převedla na ikonu, nestandardní by vypsala textem. 2. Ikona, nebo text? Text (Jann): je srozumitelnější; Matěj Orlický jako čtenář neví, co ikona zámku znamená. Ikona (LibrarianFox, Skot): je rychlejší a srozumitelnější; text „Dostupné po přihlášení knihovním účtem“ může odradit uživatele, kteří se přihlašují přes univerzitní účet. Barva: Pavouk a Matěj Orlický odmítají červenou jako na en.wiki, protože ruší; navrhují neutrální barvu textu. Přístupnost: Draceane navrhuje tooltip nebo alternativní text. 3. Počet úrovní a označení volných zdrojů Tři úrovně (Zagothal): zelený otevřený zámek pro volné zdroje, oranžový pro registraci (např. NDK), červený pro skutečný paywall (např. Nature). Otevřený zámek je zbytečný (Matěj Orlický, Draceane, Krabiczka): volný přístup je výchozí stav. Otevřený zámek má smysl (Skot, Bazi): nevyplněný parametr neznamená volně dostupný zdroj, jen to, že o dostupnosti nic nevíme. Technické řešení (JAnD): přes CSS; ve výchozím stavu se pro volný i nevyplněný zdroj nezobrazí nic a zájemci si mohou zapnout udělátko s otevřeným zámkem. Širší pojetí omezení (Herigona): patří sem i nepřímé formy, např. Seznam.cz s volbou „placení, nebo souhlas s reklamou a sledováním“. Zároveň navrhuje sjednotit citační šablony, např. sloučit tištěné a elektronické varianty. 4. Povinnost a automatizace Petr Karel: souhlasí s označováním, pokud bude robotické, ale je proti povinnosti; nezjišťuje, zda je zdroj dostupný všem, nebo jen díky předplatnému školy či zaměstnavatele. Adam Hauner: souhlasí, že parametr nemá být povinný. Bazi: ideálně by dostupnost rozpoznával a vyplňoval vizuální editor automaticky. 5. Spor o přípustnost placených zdrojů Bazi: odkazy na weby nabízející placené služby se jinde zavrhují, takže podpora placených zdrojů může působit jako propagace služeb; je třeba rozlišit veřejné digitální knihovny od soukromých médií s placeným obsahem a podle toho stanovit úrovně; odkazuje na WP:VZ (zdroj musí být „v principu dostupný“), en:WP:PAYWALL a en:Wikipedia:Reliable sources/Cost; doporučení o věrohodných zdrojích považuje za zastaralé (převzaté před 20 lety). Matěj Orlický: WP:EO se od roku 2018 týká i referencí; výslovně ale netvrdí, že se vztahuje na placené zdroje. Adam Hauner, Skot: jde o samostatné téma; i po vyloučení čistě komerčních zdrojů zůstane dost legitimních případů (např. digitální knihovny s registrací). Tištěné noviny i knihy jsou také placené a placené zdroje se v citacích už masivně používají. Adam Hauner navrhl otevřít pro toto téma samostatné vlákno. Bazi trvá na tom, že úrovně označení by měly vycházet z vlastních pravidel cs.wiki, ne jen z kompatibility s en.wiki. 6. Elektronický dokument vs. digitalizát tištěného zdroje Krabiczka: navrhuje rozlišit, kdy je odkaz součástí citace elektronického dokumentu a kdy jen doplňuje citaci tištěného zdroje odkazem na digitalizát. LibrarianFox, Jann: stávající šablony to už rozlišují (označení [online] a povinné datum přístupu u elektronických citací). LibrarianFox ale upozorňuje, že šablona pro tištěné periodikum parametr dostupnost nemá. Jann: podstatou návrhu je, zda má šablona vedle textu „Dostupné po přihlášení…“, nebo místo něj, vykreslit ikonu zámku podle úrovně dostupnosti. Stav: shoda panuje na tom, že vyznačovat omezenou dostupnost je užitečné a že parametr nemá být povinný. Otevřené otázky: ikona, nebo text (a v jaké barvě); dvě, nebo tři úrovně a zda vyznačovat i volné zdroje; nová hodnota či parametr, nebo standardizace stávajícího dostupnost; zda nejdřív vyjasnit pravidla pro placené zdroje, nebo technickou změnu řešit odděleně. Konkrétní implementaci zatím nikdo nepřevzal a nikdo neurčil, kam žádost dál posunout. --Adam Hauner (diskuse) 22. 10. 2026, 15:37 (CEST)

Udělal jsem skipt, který prošel dump z 1. října. Celkem je parametr dostupné= v 3461 článcích, z toho 1089 je prázdných. Celkem nalezeno 371 variant. Níže výpis těch, co mají alespoň 5 výskytů včetně falešných pozitiv (=)

   1089  (prázdné)
     503  Dostupné po přihlášení
     449  =
     190  PDF online
     189  [online]
     104  dostupné online po přihlášení
      78  Dostupné po přihlášení knihovním účtem
      56  soubor ve formátu xls
      50  Dostupné online
      44  ve formátu pdf
      31  Dostupné v Moravské zemské knihovně
      28  ==
      24  PDF
      24  online
      22  Google Books
      15  Neprodejné
      13  odkaz na vydavatele
      12  Dostupné online po přihlášení
      10  pdf
      10  Ve webovém archivu
       9  Památkový katalog
       8  Tento dokument není možné volně prohlížet online. Krátké úryvky textu je však možné zobrazit jeho prohledáním.
       8  ze sbírky listin obchodního rejstříku pro subjekt IČ 25352954
       8  odkaz na dostupnost
       7  Dostupné online po přihlášení čtenářským účtem
       7  webová stránka
       6  https://www.povidanisjanem.cz/knihy-a-audioknihy/27-nahravky-cd.html
       6  2002
       5  dostupné online po registraci
       5  2012
       5  28.6.2015
       5  dead
       

ovšem parametr se používá třeba i na odkázání na konkrétní článek, na konkrétní archivovanou kopii či datum přístupu. Kompletní výpis zde. JAnD (diskuse) 30. 10. 2026, 23:36 (CET)

Kategorie:Japonské klany

V Diskuse ke kategorii:Japonské klany jsem navrhl přejmenování kategorie (na Japonské šlechtické rody), jakož i obou podkategorií a cca 15 obsažených článků o těch rodech. Kategorii a články zřejmě sleduje mizivý počet lidí, tudíž dávám na vědomí zde. --Jann (diskuse) 22. 10. 2026, 18:18 (CEST)

Aktuální téma pro Článek týdne

Na příští ani přespříští týden ještě prozatím není vybraný článek týdne, takže jsem chtěl poprosit komunitu o konzultaci nebo vytipování vhodných návrhů. Nemám ambice otevírat znovu širokou diskusi z letošního června o nějakém oficiálním prohlášení české wikikomunity. Spíš se chci zeptat na rychlou zpětnou vazbu, jestli by mohl být za dostatečně kvalitní pro prezentaci na Hlavní straně považován některý z těchto článků:

• Československý rozhlas
• Radiojournal
• Vlny
• Zdeněk Hejzlar
• Ludvík Aškenazy
• Karel Krautgartner
• Česká televize
• Československá televize
• 30 případů majora Zemana
• Poučení z krizového vývoje
• Ztroskotanci a samozvanci
• Dobrou noc a hodně štěstí
• Výstražná stávka zaměstnanců veřejnoprávních médií (možná bude zanedlouho potřebovat rozlišovač)

Nebo zdali by měl někdo vlastní tip na příhodný článek. Protože nám má příští středu taky začínat pravidelná soutěž Československo, mohlo by se třeba něco z toho hodit tak jako tak. A někdo z angažovaných v dřívějších ročnících by si možná mohl vybavit i kvalitní tematicky příhodný článek, který v rámci soutěže vznikl... --Bazi (diskuse) 24. 10. 2026, 01:29 (CEST)

Děkuji Vám @Bazi za podnět zde Pod Lípou. Osobně se domnívám že články Česká televize i Vlny jsou příhodné a dostatečně a adekvátně zpracované natolik, aby komunita mohla souhlasit s čistým svědomím a já se za ně přimlouvám. (Za mě bychom klidně mohli mít oba dva týdny po sobě témata alespoň takto nenásilně reagující na současné dění.) Za sebe bych nejraději pro příští týden viděl článek na HS veřejnoprávní médium, ale ten přeci jen je zatím trochu chudší obsahem a tak je na zvážení, zda by nebyl někdo proti. (Ano, dovolím si záměrně zůstat nepřihlášen, snad mi drazí kolegové a kolegyně prominete) --~2026-56797-78 (diskuse) 24. 10. 2026, 03:21 (CEST)

@Bazi: Radiojournal je kvalitní článek a i s ohledem na 28. říjen bych nasadil ten. --OJJ, Diskuse 24. 10. 2026, 04:46 (CEST)

Já jsem Bazimu navrhoval Vlny, ale za mě i ten Radiojournal je v pohodě, jen mi to přijde jako složitější čtení a nevím, jestli to mimopražskejm přijde dost symbolické. --frettie.net (diskuse) 24. 10. 2026, 11:06 (CEST)

Taky je možné dopracovat a připravit konkrétní článek a nutně nespěchat s příštím týdnem. Téma bude aktuální delší dobu, když následuje druhé a třetí čtení, vratka ze senátu a předpokládané veto prezidenta. Stávka ČT a ČRo byla vyhlášena na 3. listopadu (45. týden). --Kacir 24. 10. 2026, 12:25 (CEST)

Ano, stávka ohlášená na 3. listopadu by nám dávala příležitost pro přespříští týden. Jestli pak budou následovat nějaké další příležitosti, určitě je možnost pro ně dopracovat a připravit nějaký článek, na kterém se kdo domluví a zapracuje. Což jak známo bývají věci nejisté, na které se nedá úplně spolehnout, takže prozatím jsem z toho, co už teď k dispozici máme, připravil dva návrhy: Radiojournal a Vlny. Jak jsem psal, stejně teď máme ten 28. říjen, takže by se něco českého/československého hodilo. Obrázky, jak vidím, se chystají takové, že se to nebude nijak bít nebo duplikovat. --Bazi (diskuse) 24. 10. 2026, 12:53 (CEST)

Jak na šikanózní žaloby (SLAPP)

Obvykle se vyhýbáme publikovat pozvánky v Hlavní kategorii Pod lípou, ale tentokrát děláme výjimku, neboť jsme pro Vás připravili webinář s mimořádně důležitým námětem: šikanózní žaloby proti wikipedistům. Registrujte se prosím přes formulář. Odkaz na registraci je v komentáři pod tématem. -OC-

⚖️ Pokud se Vaše heslo týká problematických firemních praktik, politické činnosti nebo třeba zásahů do životního prostředí může vést k právním výhrůžkám či žalobám. Jejich smyslem nemusí být spor vyhrát, ale autora umlčet a odradit od psaní podobných článků...

🛡️ Připojte se na bezplatný online webinář Jak na šikanózní žaloby (SLAPP). Zaměří se na legislativní vymezení, preventivní kroky i zákonné možnosti obrany lidí a organizací, které hájí veřejný zájem, a to v kontextu evropské směrnice a jejího přenosu do ČR. Řeč bude i o konkrétních kauzách žalob na wikipedisty v Evropě a ve světě

📅 9. listopadu 2026, 17:00–18:30

🔗 Registrace: v komentáři. --Ondřej Cakl (WMCZ) (diskuse) 30. 10. 2026, 14:41 (CET)

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfHJvBFyBbXfSyz9PUkU8JUg1atj1gKH28QQ2fY-AwV13Segw/viewform --Ondřej Cakl (WMCZ) (diskuse) 30. 10. 2026, 14:43 (CET)

Prosba o posouzení návrhu článku Matěj Misař

Přesunuto na WP:POMOC --Ina Pascal (diskuse) 1. 11. 2026, 22:56 (CET)

Žurnalistické detaily

Ahoj všem, pracuju na článku Ústavní soud ČR a rád bych se zeptal komunity, co si myslí o současném stavu kapitoly Ústavní soud České republiky#Soudci Ústavního soudu (a obecně o takových pasážích, kterých je na Wikipedii plno). Docela detailně se tam probírají spory mezi Klausem a senátem o jmenování soudců atd. Osobně považuji takové podrobnosti za nadbytečné vzhledem k širokému záběru článku. V současném stavu není moc dlouhý, ale budu ho dál rozšiřovat a zamířím s ním na DČ nebo NČ. Určitě jsem pro to, aby Wikipedie informovala o podobných společenských kauzách a diskuzích, ale za mě by konkrétně v tomto případě stačilo kratší shrnutí. Takhle mi to připadá spíš jako novinařina než encyklopedický výklad. Chápu, že se to ve chvíli daných sporů může zdát úplně zásadní, ale s odstupem mnoha let nám může být docela jedno, jak se který senátor vyjádřil. Z právního hlediska je to samozřejmě úplně lhostejné, ale rozumím, že by stránka měla zachycovat i širší společenský kontext. Ptám se tady, protože mi to přijde lepší nejdřív prodiskutovat, než hned něco "autoritativně" mazat (samozřejmě kdyžtak předchozí verze zohledním a v novém textu je minimálně shrnu). Díky, --Ducasse1 (diskuse) 3. 11. 2026, 14:10 (CET)

No, problém bych neviděl ani tak v délce výkladu, jako ve výběru faktů: jednotlivá vyjádření senátorů jsou jen náhodné anekdoty, které nemají větší význam a vskutku na wikipedii nepatří; lepší by bylo popsat spor Klause se senátní většinou v jeho politickém a ideologickém rozměru (a až potom, jako ilustraci, lze použít nějakou tu anekdotu). Jenže k tomu nestačí běžné zpravodajství, potřebujeme analýzu toho, jakou politickou a ideologickou orientaci musí mít kandidáti, aby v senátu prošli.. a rozbor vysvětlující jaké kandidáty jak orientované jaký prezident navrhoval. To by sneslo i ve větším rozsahu než je příslušná sekce dnes. --Jann (diskuse) 3. 11. 2026, 15:03 (CET)

Na to se v budoucnu určitě zaměřím, díky moc za odpověď. --Ducasse1 (diskuse) 3. 11. 2026, 15:12 (CET)

Ve chvílích, kdy jsou ty události aktuální, je vhodné shromáždit pokud možno maximum informací, protože přesně nevíme, kam se to bude vyvíjet, kdy to skončí a jak nebo co bude nakonec to podstatné a co nikoli, proto ten přístup dává smysl. S odstupem času pak určitě můžeme provést zhuštění a výběr těch údajů, které jsou relevantní i z dlouhodobějšího hlediska. Nebo je možné, že se namísto zpravodajské žurnalistiky najde s odstupem času zdroj, který by celou aféru přehledně zpracoval a shrnul právě do nějakého útvaru, ze kterého i my můžeme čerpat a provést podobné shrnutí.

Druhou možností by bylo vyčlenit podrobnější popis nějakých událostí do samostatného článku, pokud by se jevily dostatečně nosné. Když můžeme mít vedle článku Česko i samostatně Spor o užití slova Česko, může tomu tak být i jinde, např. Spory o jmenování ústavních soudců v Česku. Pak by se v hlavním článku mohlo zachovat skutečně jen základní shrnutí. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2026, 15:38 (CET)

Jenže Wikipedie není zpravodajství ani ve chvíli, kdy jsou ty události aktuální. Proto se mají takové informace zpracovávat až s časovým odstupem nebo informovat jen v hrubých faktech. Navíc se jen velmi výjimečně stane, že časem někdo informace protřídí, takže tu pak navěky zůstane každý vystřelený granát ve válce na Ukrajině. --Zdenekk2 (diskuse) 3. 11. 2026, 18:36 (CET)

Jistěže Wikipedie není zpravodajství, čerpá ovšem ze zpravodajských zdrojů. Rozdíl je právě v tom, že informuje o encyklopedicky významných věcech encyklopedickým, a nikoli žurnalistickým stylem. Schopnost zachycovat informace dříve než jakékoli tištěné encyklopedie nebo zdroje je jednou z výhod Wikipedie, nikoli nedostatků. Ostatně i v pojednání o tom, že Wikipedie není zpravodajství, máme napsáno toto: "Wikipedie by neměla nabízet zpravodajství o čerstvých událostech z první ruky. [...] Wikipedie však má mnoho encyklopedických článků na historicky významná témata, která jsou zrovna relevantní k aktuálním událostem. Do článků ale můžeme zahrnovat nový vývoj a fakta okamžitě, jakmile vejdou ve známost, takže i když Wikipedie není zpravodajství, může být aktuálnější než většina referenčních zdrojů." Každý vystřelený gól bychom si jistě mohli ušetřit, někteří z nás. A jiní zase ne, asi. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2026, 18:57 (CET)