Přeskočit na obsah

Nejdek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Nejdek (rozcestník).
Nejdek
náměstí Karla IV.
náměstí Karla IV.
Znak města NejdekVlajka města Nejdek
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNejdek
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 733 (2025)[1]
Rozloha52,27 km²[2]
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ362 21
Počet domů1 509 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.10
Počet ZSJ18
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Karla IV. 239
362 21 Nejdek
posta@nejdek.ipodatelna.cz
StarostaZdeněk Plass (ANO)
Oficiální webwww.nejdek.cz
Nejdek na mapě
Nejdek
Nejdek
Další údaje
Kód obce555380
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejdek (německy Neudek, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů. Město se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde přibližně 7 700[1] obyvatel.

Název města je odvozen ze středněhornoněmeckých slov nît a ecke. První označuje bojovou zuřivost, hněv nebo žárlivost a druhé znamená ostří, hrot, hranu nebo kout. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neydek (1340, 1354), Nidek (1367), Naydek (1369), Neydek (1384 až okolo roku 1405), na Neideku (1525), Neydek (1590) nebo Neudek a Negdek (1847).[4]

První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Král Jan Lucemburský mu následujícího roku potvrdil lenní vlastnictví hradu. Stejný majetek patřil už Petrovu otci Konrádovi, který zemřel v roce 1335. Listina také zmiňuje nejdecká rýžoviště cínu.[5] Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale nejstarší označení horní město se nachází na zvonu z roku 1576.[6]

Hornictví

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny města jsou spojeny s dobýváním a zpracováním kovů. Cínové doly byly znovu zmíněny roku 1364 a z roku 1410 pochází první zmínka o železářských hamrech. K největšímu rozmachu dolů na Nejdecku došlo v letech 1446–1602, kdy město patřilo Šlikům. Cín se rýžoval v okolí horských osad Rolava, Chaloupky, Jelení, Nové Hamry, Velflík a dalších. Aby zajistili dostatek vody, nechali Šlikové vybudovat Přebuzský příkop dlouhý šest kilometrů a Rudenský příkop dlouhý dvanáct kilometrů. Oba přiváděly vodu z Rolavy k rýžovištím. V samotném Nejdku se tavily rudy a zpracovávaly kovy. Vrchnostenská cínová huť ve městě působila údajně už v roce 1454. Aby si vrchnost udržela kontrolu nad rýžovišti, vydala tzv. nejdecké lesní cínové právo a zřídila horní úřad.[7] Vzhledem ke sporům Šliků s Ferdinandem I. a jejich povinnosti odvádět více peněz do zemské pokladny byl v Nejdku otevřen královský horní úřad, podřízený vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově.[8]

Černá věž je pozůstatkem nejdeckého hradu
Budova bývalého okresního soudu

Rýžování cínové rudy dosáhlo vrcholu okolo roku 1570. Rýžoviště se tehdy nacházela především podél Rolavy, Černého a Rudného potoka. Pozůstatky rýžovišť jsou patrné zejména západně od Chaloupek. Spolu s rýžováním byly už kolem roku 1500 otevírány doly u Jelení, Rudného, Vysoké Pece, Javořiny, Bernova, Nových Hamrů, Oldřichova a Vysoké Štoly.[8] Před rokem 1600 ve městě pracovaly také dvě železářské hutě a v roce 1525 také hamr.[9]

Roku 1602 Šlikové Nejdek prodali Bedřichu Colonnovi z Felsu, jehož potomkům město roku 1632 zkonfiskoval Ferdinand III. za spolupráci se Švédy. Novým majitelem se v roce 1633 stal Heřman Černín z Chudenic.[6] Také podle Augusta Sedláčka získal Heřman Černín město po roce 1632,[10] ale Miloslav Bělohlávek uvedl, že Colonnům z Felsu byl Nejdek zkonfiskován při pobělohorských konfiskací a Heřman Černín je koupil už v roce 1623.[11]

Období úpadku

[editovat | editovat zdroj]
Evangelický kostel

Procházející vojska během třicetileté války drancovala okolí a do osady Poušť zavlekla nemoce, které se rozšířily i do Nejdku. Černínové na svých panstvích prováděli rekatolizaci, v jejímž důsledku z města odešlo mnoho lidí. Podle berní ruly z roku 1654 v Nejdku zůstalo jen 465 obyvatel.[6] Po válce klesal význam cínových dolů, ale těžba byla průběžně obnovována ještě dalších dvě stě let. Z železářských provozů po válce zůstal jen plechařský hamr a tři drátovny. Nejdecký horní uřad byl zrušen v roce 1851 a roku 1874 byla uzavřena i cínová huť.[9]

K selskému povstání v roce 1680 se připojili i poddaní z Nejdku. Rebelie přerostla do o ozbrojeného střetu, po jehož potlačení byli vůdci vzbouřenců popraveni. Město také na sedm let ztratilo svá privilegia. O devadesát let později na Nejdek a okolí těžce dolehla velká neúroda, v jejímž důsledku vypukla v letech 1770–1771 morová epidemie, při které v nejdecké farnosti zemřelo asi dva tisíce lidí. K hladomorům docházelo i ve čtyřicátých letech devatenáctého století.[6] Od osmnáctého století se v Nejdku a okolí začaly vyrábět černé hedvábné paličkované krajky.[12]

Industrializace

[editovat | editovat zdroj]

V devatenáctém století došlo k rozsáhlé industrializaci města. V roce 1813 byla otevřena nová železárna, v níž baron Heinrich Kleist roku 1836 zmodernizoval válcovnu plechů a pocínovnu, čímž železárnu proměnil v podnik evropského významu.[6] Rodina Petzoldů podnik v roce 1909 spojila s rotavskou železárnou do akciové společnosti Železárny Rotava–Nejdek, která patřila k největším v Rakousku-Uhersku. Jiným významným podnikem se stala továrna na česanou a mykanou přízi a výrobky z ovčí vlny založená Antonem Schmiegerem v roce 1843. Největšího rozvoje dosáhla v době první republiky.[13]

Od druhé poloviny devatenáctého století se rozvíjel také cestovní ruch. Turistickou dominantou Nejdecka se od roku 1897 stala rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V roce 1908 u ní byla otevřena restaurace.[13]

Dvacáté století

[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj města přerušila první světová válka. Po jejím odeznění následoval vzestup průmyslu, ale po krátké době jej ukončila hospodářská krize.[13] V letech 1938 až 1945 byl Nejdek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[14] Po roce 1945 byli z města i okolních vesnic vysídleni němečtí obyvatelé. Zejména venkovská sídla se nepodařilo dosídlit, a některé zcela zanikla.[12] Oblast Nejdecka patřila k osídlení s nejsilnějším podílem německy mluvících obyvatel západního Krušnohoří v Čechách, a to ještě před vznikem Československa. Ze statistik ze sčítání lidu v roce 1910 vyplývá, že v soudním okrese Nejdek žilo 24 247 obyvatel, z toho pouze čtyři Češi.[15] Proto byl po druhé světové válce problém, zajistit do správních komisí Čechy. V dopisu okresní správní komise v Nejdku ze dne 5. července 1945, který odešel dopis na ministerstvo vnitra se uvádí, že v soudním okrese Nejdek je ještě 18 obcí, kde nejsou vůbec žádní Češi, a komise je složena jen z Němců. Pokud do těchto obcí přijdou Češi natrvalo, budou samozřejmě jmenováni do místní správní komise.[16] Ve městě byla obnovena a rozšířena výroba v kovozávodu Metalis, v přádelně i dalších podnicích. Po roce 1989 se významným zaměstnavatelem stala firma Witte Automotive.[12]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Křížový vrch

Město se rozkládá v údolí Rolavy a v několika menších údolích kolem. Město je v kopcovitém terénu Krušných hor a obklopují ho jehličnaté a smíšené lesy. Protéká jím řeka Rolava. Menší přítoky tvoří: Nejdecký potok (Rodišovka), na kterém se nachází vodní nádrž Lesík (využívána ke koupání a rybaření); Oldřichovský potok, Limnický potok a Lužecký potok.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 995 obyvatel (z toho 3 311 mužů), z nichž bylo 95 Čechoslováků, 6 753 Němců a 147 cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale 230 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, 37 k církvi izraelské a 34 jich bylo bez vyznání.[17] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 042 obyvatel: 262 Čechoslováků, 8 575 Němců, jednoho Žida, dva Poláky, tři Maďary a 192 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale žilo zde také 345 evangelíků, patnáct členů církve československé, 56 členů církve izraelské, deset členů jiných nezjišťovaných církví a 763 lidí bez vyznání.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Nejdek[19][20]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 6 7247 7477 6519 12211 67811 62614 5567 9848 4238 7878 8938 1808 6008 1457 601
Počet domů 8751 0101 0711 1811 3431 4051 8592 2381 3491 2201 1421 2231 2991 4401 509
Vývoj počtu obyvatel a domů města Nejdek bez místních částí[19][20]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 2 8653 4043 5744 7406 9376 9959 0426 1216 7107 4077 7827 2677 5506 9466 352
Počet domů 3343644054836086639331 1541 1018668308859179821 008

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1991 k městu patřily i Rudné a Vysoká Pec, od 1. ledna 1976 do 28. února 1990 Nové Hamry a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Rájec a Smolné Pece.[21]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[22]

Železniční stanice Nejdek

Městem prochází železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a silnice II. třídy II/220.

Železniční zastávky

[editovat | editovat zdroj]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Muzeum Nejdek
  • Mattoniho muzeum Nejdek
  • Městská knihovna
  • Kino Nejdek
  • Divadlo Nejdek
  • Kulturní dům Nejdek
  • Kruh přátel hudby

Každoročně se zde pořádá v červnu Nejdecká pouť a v prosinci Krušnohorský vánoční jarmark. Pravidelně každý měsíc od září do května se koná koncert vážné hudby v rámci Kruhu přátel hudby. Koncerty se konají ve velkém sále kina. V kulturním domě v Nejdku se každý měsíc koná hudební koncert (rock, bigbeat, jazz aj.). Nejdecké Mattoniho muzeum je zaměřeno na historii podnikatele Heinricha Mattoniho. Je zde umístěn a vystavován rozsáhlý archiv společnosti, jediný dochovaný soubor památek na tohoto karlovarského rodáka svého druhu.

Spolek Exulant sdružuje potomky českých exulantů pro víru (i dalších zájemců); mnozí z nich se po druhé světové válce vrátili z exilu a dostali umístěnky i v Nejdku.[23]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina
Jedno ze zastavení nejdecké křížové cesty
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nejdku.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nejdek, Neudek, s. 195.
  5. URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 220. Dále jen Horní města Krušných hor (2014).
  6. 1 2 3 4 5 Horní města Krušných hor (2014), s. 222.
  7. Horní města Krušných hor (2014), s. 230.
  8. 1 2 Horní města Krušných hor (2014), s. 231.
  9. 1 2 Horní města Krušných hor (2014), s. 233.
  10. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Nejdek hrad, s. 183.
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nejdek – zámek, s. 228.
  12. 1 2 3 Horní města Krušných hor (2014), s. 225.
  13. 1 2 3 Horní města Krušných hor (2014), s. 223.
  14. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 8.
  15. KAFKA, Josef. Grégrova příručka – Politicko-národohospodářský kalendář. 1. vyd. Praha: Grégr a syn, 1912. 498 s. S. 161.
  16. WIEDEMANN, Andreas. Pojď s námi budovat pohraničí!": osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet 1945-1952. Praha: Obzor, 2016. 471 s. ISBN 978-80-7260-337-4. S. 87.
  17. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
  18. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.
  19. 1 2 III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011 [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
  20. 1 2 Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  21. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489, 642, 377, 475, 520.
  22. Udělené symboly – Nejdek [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  23. O nás [online]. exulant.evangnet.cz [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
  24. Památky. www.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BURACHOVIČ, Stanislav; MARKUSKOVÁ, Edda. Nejdecko: Sborník k 650. výročí města Nejdku. Geologii zpracoval RNDr. Jaroslav Michálek, zvířenu RNDr. Oldřich Bušek, turistiku Ing. Stanislav Weiser. Nejdek: Městský národní výbor, 1990. 81 s. Období 1945–1990 zpracoval František Kubiš. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]