Octavio Paz
| Octavio Paz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. března 1914 Mixcoac |
| Úmrtí | 19. dubna 1998 (ve věku 84 let) Ciudad de México |
| Místo pohřbení | San Ildefonso College |
| Povolání | básník, textař, diplomat, filozof, překladatel, esejista, spisovatel, politik, vysokoškolský učitel a literární kritik |
| Stát |  Mexiko |
| Alma mater | Kalifornská univerzita v Berkeley Colegio Williams Mexická národní autonomní univerzita |
| Témata | poezie, esej, mexická literatura a mexická poezie |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1943) Premio Nacional de Ciencias y Artes (1945 a 1977) Cena Xaviera Villaurrutiy (1964 a 1956) Cena Jeruzaléma (1977) Cervantesova cena (1981) … více na Wikidatech |
| Choť | Elena Garro (1937–1959) Marie José Tramini (1964–1998) |
| Děti | Helena Paz Garro |
| Rodiče | Octavio Paz Solórzano |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Octavio Paz (31. března 1914 Mixcoac, Mexiko – 20. dubna 1998 Ciudad de México, Mexiko) byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990.
Život
[editovat | editovat zdroj]Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později (během studené války) opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami (André Malraux, André Gide, Ilja Erenburg) a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938–1941 řídil avantgardní časopis Taller (Dílna).
Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt.
Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Básně
[editovat | editovat zdroj]Eseje
[editovat | editovat zdroj]- 1950 – El laberinto de la soledad
- 1956 – El Arco y la Lira
- 1957 – Las peras del olmo
- 1965 – Cuadrivio
- 1966 – Puertas al Campo
- 1967 – Corriente Alterna
- 1967 – Claude Levi–Strauss o el nuevo festín de Esopo
- 1968 – Marcel Duchamp o el castillo de la Pureza
- 1969 – Conjunciones y Disyunciones
- 1969 – Postdata
- 1973 – El signo y el Garabato
- 1974 – Los Hijos del Limo
- 1979 – El Ogro Filantrópico
- 1979 – In–mediaciones
- 1982 – Sor Juana Ines de la Cruz o las trampas de la fe
- 1983 – Tiempo Nublado
- 1983 – Sombras de Obras
- 1984 – Hombres en su Siglo
- 1990 – Pequeña Crónica de Grandes Días
- 1990 – La Otra Voz
- 1991 – Convergencias
- 1992 – Al Paso
- 1993 – La Llama Doble
- 1994 – Itinerario
- 1995 – Vislumbres de la India
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Na břehu světa, SNKLU, Praha 1966, výbor z poezie, uspořádal a přeložil Lumír Čivrný,
- Pták vteřiny, Československý spisovatel, Praha 1991, výbor z pozdější poezie, uspořádal a přeložil Vladimír Mikeš,
- Luk a lyra, Odeon, Praha 1992, výbor esejů, uspořádal a přeložil Vladimír Mikeš,
- Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry, Dauphin 2015, 712 S., přeložila Anna Tkáčová.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RIEBOVÁ, Markéta. Mezi metaforou a ironií: Obraz mexické společnosti v dílech Octavie Paze a Carlose Monsiváise. Host, 2014. 190 S.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Octavio Paz na Wikimedia Commons
- Osoba Octavio Paz ve Wikicitátech
- (španělsky) Biografía de Octavio Paz na Biografiasyvidas.com
- (anglicky) http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1990/paz.html
- (anglicky) https://web.archive.org/web/20051025044128/http://www.kirjasto.sci.fi/opaz.htm
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Octavio Paz
- Mexičtí básníci
- Mexičtí spisovatelé
- Nositelé Nobelovy ceny za literaturu
- Nositelé Cervantesovy ceny
- Básníci tvořící španělsky
- Spisovatelé píšící španělsky
- Narození v roce 1914
- Úmrtí v roce 1998
- Narození 31. března
- Úmrtí 19. dubna
- Narození v Ciudad de México
- Úmrtí v Ciudad de México
- Mexičtí nositelé Nobelovy ceny