Přeskočit na obsah

TOP 09

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
TOP 09
Logo
ZkratkaTOP 09
Datum založení26. června 2009
PředsedaMatěj Ondřej Havel
1. místopředsedaJiří Pospíšil
MístopředsedaOndřej Müller
Lukáš Otys
Kateřina Pastorková
Marek Ženíšek
Tiskový mluvčíJakub Tomek
ZakladatelMiroslav Kalousek
Karel Schwarzenberg[1]
SídloOpletalova 1603/57
110 00 Praha
Rozkol odKDU-ČSL
Ideologieliberální konzervatismus[2][3]
liberalismus[4]
křesťanská demokracie[5][6]
proevropanismus[7]
Politická pozicestředopravice[8][9][10][11]
Stát. příspěvek (mil. Kč)61,1 (2021)[12]
Mezinárodní org.Mezinárodní demokratická unie
Evropská stranaEvropská lidová strana
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Mládežnická org.TOP tým
KoaliceSPOLU (2020–2026)[p 1]
Počet členů1 864 (2025)[13]
Barvy
     fialová
     červená
     modrá
Volební výsledek23,36 % (v rámci koalice SPOLU) (PSP ČR 2025)
IČO71339728 (VR)
Rejstřík MV ČR321
Oficiální webwww.top09.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2025
9/200
[Mandáty 1]
Senát
7/81
[14][Mandáty 2]
Evropský parlament2024
2/21
[Mandáty 3]
Zastupitelstva krajů2024
16/685
[15]
Krajští hejtmani2024
0/13
Zastupitelstva obcí2022
428/61 780
[16]
Zastupitelstvo Prahy2022
7/65
[17]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TOP 09 (zkratka TOP 09) je česká středopravicová liberálně konzervativní[18][19] politická strana. Vznikla v roce 2009, brzy se stala výrazným politickým subjektem a také součástí vládní koalice Petra Nečase. Po volbách v roce 2013 byla v opozici a v opozici zůstala i po volbách v roce 2017. Po volbách v roce 2021 vstoupila do vlády Petra Fialy a po volbách v roce 2025 je opět v opozici. Název strany demonstruje základní principy, ze kterých strana vychází. Tradice, Odpovědnost, Prosperita, doplněné rokem vzniku strany. TOP 09 je strana, která vychází z evropských tradic křesťansko-židovské kultury. Významnou charakteristikou je její proevropský přístup. Strana zaujímá odmítavý postoj k populismu a jedním z úkolů, které si tato strana klade, je udržet stabilitu veřejných rozpočtů a nezvyšovat státní dluh.[20] Předsedou strany je od 8. listopadu 2025 Matěj Ondřej Havel.

Charakteristika strany

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o stranu středopravicovou, liberálně-konzervativní. Strana klade důraz na evropanství a na dědictví antické a křesťansko-židovské kultury. Jedná se o jednu z nejproevropštějších stran na české politické scéně. Na evropské scéně je strana členkou Evropské lidové strany. Ve straně bylo jednu dobu patrné konzervativnější a liberálnější křídlo, z nichž liberálnější je v současné době patrně silnější, navzájem však proti sobě tato křídla nevystupují. Mnohými komentátory a politology je strana označována za stranu městských liberálů, případně stranu "pražské kavárny", zároveň však TOP 09 má vzhledem ke svým celostátním výsledkům poměrně velké množství starostů a dalších regionálních politiků.[zdroj?]

Historie strany

[editovat | editovat zdroj]

Vznik strany

[editovat | editovat zdroj]

Plány na založení nové strany se datují do roku 2008, kdy o této myšlence jednal tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL) s tehdejším senátorem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (nestraník za Zelené) a s Petrem Gazdíkem (STAN).[21] Vznik strany je datován k 26. 6. 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra ČR.[22] Ustavující sněm strany se konal 28. listopadu 2009 v Praze. Do jejího čela byl jednomyslně zvolen Karel Schwarzenberg. Prvním místopředsedou byl zvolen Miroslav Kalousek. V době svého založení strana čítala 1900 členů. Do strany vstoupila část dosavadních členů KDU-ČSL (například Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová, Jaroslav Lobkowitz, Ludmila Müllerová, Marek Ženíšek, Pavel Severa). KDU-ČSL v důsledku toho tehdy přišla i o svůj senátorský klub a následně se jedinkrát ve své historii nedostala do Sněmovny, což se stalo předmětem určité nevraživosti mezi těmito stranami, která se začala hojit v podstatě až po roce 2017.

Strana byla založena před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009, které se však neuskutečnily. Prvními volbami, kterých se TOP 09 účastnila, tak byly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v květnu 2010. Strana zaujala moderní a vtipnou kampaní, legendárními se staly billboardy s předsedou strany Schwarzenbergem a heslem Když se kecají blbosti, tak spím.[23] Tyto billboardy byly použity však již pro kampaň v roce 2009. Největší popularitu měla strana mezi obyvateli velkých měst a mezi mladými. Ve volbách získala 16,7 % platných odevzdaných hlasů.[24]

Od počátku strana úzce spolupracovala s hnutím Starostové a nezávislí. Ve volbách v roce 2010 měla na všech propagačních materiálech logo s nápisem "TOP 09 s podporou Starostů".

Vláda Petra Nečase

[editovat | editovat zdroj]

Po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 zasedla TOP 09 ve vládě s ODS a VV. Koalice disponovala 118 z celkového počtu 200 poslanců. Předseda vlády, kterým se stal Petr Nečas, byl jmenován 28. června a členové vlády pak 13. července 2010. Členy vlády za TOP 09 se stali:

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
1. místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí		Schwarzenberg, KarelKarel SchwarzenbergTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr financíKalousek, MiroslavMiroslav KalousekTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr zdravotnictvíHeger, LeošLeoš HegerTOP 0920100713a13. července 201020130710a10. července 2013
Ministr práce a sociálních věcíDrábek, JaromírJaromír DrábekTOP 0920100713a13. července 201020121031a31. října 2012
Müllerová, LudmilaLudmila MüllerováTOP 0920121116a16. listopadu 201220130710a10. července 2013
Ministr(yně) kulturyBesser, JiříJiří BesserSTAN
(za TOP 09)		20100713a13. července 201020111216a16. prosince 2011
Hanáková, AlenaAlena Hanáková[p 2]STAN
(za TOP 09)		20111220a20. prosince 201120130710a10. července 2013
Zakladatel a v letech 2009–2015 předseda strany Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek v Poslanecké sněmovně

Vláda nebyla příliš stabilní, a to především vinou rozpadu jedné z koaličních stran, Věcí veřejných. Část poslanců této strany založila stranu LIDEM, která pak roku 2012 vstoupila do vlády místo Věcí veřejných. Skandály se však netýkaly jen Věcí veřejných, ostatně kvůli dalšímu ze skandálů, aféře okolo šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové, vláda nakonec padla. Vláda byla po dobu svého mandátu u veřejnosti spíše nepopulární. Někteří komentátoři však tuto vládu naopak oceňují za snahu uskutečnit alespoň dílčí reformy a udržet veřejné finance v rovnováze – v čemž pokračovaly i následující vlády, především kabinet Bohuslava Sobotky, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí a která v roce 2016 dosáhla přebytkového státního rozpočtu. Předseda strany a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byl po celou dobu účasti TOP 09 na vládě u veřejnosti jedním z nejpopulárnějších vládních představitelů i politiků vůbec, vysokou míru popularity si zachovával rovněž ministr zdravotnictví Leoš Heger. Rozporuplnou pozici měl ministr financí Miroslav Kalousek, který si zachovával vysokou míru podporovatelů i odpůrců.

Po demisi vlády TOP 09 podporovala vytvoření nové vlády na původním koaličním půdorysu pod vedením Miroslavy Němcové z ODS. Prezident Miloš Zeman však navzdory deklarované většině v Poslanecké sněmovně jmenoval vlastní vládu pod vedením nestraníka Jiřího Rusnoka bez jakékoli podpory poslanců.

Poprvé v opozici (2013–2021)

[editovat | editovat zdroj]

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky získala TOP 09 celkem 11,99 % platných hlasů, které po přepočítání představovaly 26 poslaneckých mandátů.[26] Vládu sestavily Česká strana sociálně demokratická, ANO a KDU-ČSL. TOP 09 se stala součástí opozice.

V komunálních volbách na podzim 2014 strana v Praze skončila těsně na druhém místě za hnutím ANO a přišla tak o post pražského primátora.

Miroslav Kalousek, předseda strany v letech 2015–2017
Vedení strany v Praze na Národní třídě

Karel Schwarzenberg vedl stranu až do listopadu 2015, kdy již nekandidoval a novým předsedou strany byl zvolen dosavadní první místopředseda Miroslav Kalousek. Schwarzenberg byl následně zvolen čestným předsedou. Strana zaznamenala výrazný neúspěch v krajských volbách v roce 2016, noví vládní představitelé, zejména ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vedl proti straně a zejména proti předsedovi Kalouskovi očerňující kampaň, za některé očerňující lživé výroky Kalousek Babiše později i zažaloval.

V roce 2016 strana ukončila spolupráci s hnutím STAN.

Propadákem se pro stranu staly sněmovní volby v říjnu 2017, ve kterých strana jen těsně překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Na tomto volebním výsledku se mohlo promítnout ukončení spolupráce s hnutím Starostové a nezávislí, kteří ve volbách kandidovali samostatně a získali rovněž něco přes pět procent. Strana v těchto volbách kandidovala s podporou menších mimoparlamentních stran, jako je například monarchistická strana Koruna česká, Konzervativní strana, Klub angažovaných nestraníků nebo Liberálně ekologická strana. Heslem kampaně TOP 09 před těmito volbami bylo nEUhneme. Součástí programu TOP 09 byl zákaz spolupráce na vládní úrovni s trestně stíhanou osobou, proto TOP 09 o vstupu do vlády s vítězným hnutím ANO vedeným trestně stíhaným Andrejem Babišem vůbec nejednala.

Jiří Pospíšil, předseda strany v letech 2017–2019

V reakci na volební výsledek Miroslav Kalousek na listopadovém sjezdu strany neobhajoval funkci předsedy strany. Novým předsedou se tak stal někdejší ministr spravedlnosti za ODS a europoslanec za TOP09 Jiří Pospíšil.

Volební preference strany se navzdory změně ve vedení strany nezvedaly. Ze strany občanské společnosti, zejména Milionu chvilek pro demokracii proto byla TOP 09 spolu s dalšími "demokratickými" opozičními stranami vyzývána, aby spojila před dalšími volbami síly s dalšími stranami. V této době začala být strana některými komentátory odepisována a byl jí předpovídán brzký zánik. Poukazováno při tom bylo zejména na fakt, že jedinou voličskou základnou TOP 09 zůstávala Praha.

Po komunálních volbách 2018 se strana vrátila do vedení hlavního města Prahy.

Na sjezdu strany v listopadu 2019 Jiří Pospíšil uvedl, že se chce věnovat nadále především práci europoslance, zastupitele hlavního města Prahy a v Muzeu Kampa a post předsedy nebude obhajovat. Předsedkyní strany tak byla zvolena navzdory přání "otců zakladatelů", tedy Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska dosavadní první místopředsedkyně a poslankyně, Markéta Pekarová Adamová, prvním místopředsedou pak senátor Tomáš Czernin.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně strany v letech 2019–2025

Viditelným členem strany se stal v první polovině roku 2020 starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, a to pro svůj záměr odstranit z pražského náměstí Interbrigády sochu maršála Koněva. Tento záměr podpořilo vedení hlavního města Prahy, velká část historiků i sněmovní opozice, ostře napadán však byl ze strany Ruska a KSČM. Diskutovaným se stal rovněž Kolářův záměr vztyčení moderně pojaté sochy císařovny a královny Marie Terezie na pražském náměstí Marie Terezie.

Logo koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

Úspěch strana zažila během krajských a senátních voleb v říjnu 2020. Tehdy strana kandidovala ve všech krajích v koalici, nejčastěji v koalici s ODS nebo s KDU-ČSL, případně s mimoparlamentními subjekty. Dostala se téměř do všech krajských zastupitelstev a do velké části krajských rad. V senátních volbách pak zaznamenala další úspěch, získala dva nové senátory, další senátoři pak zvítězili s její podporou. Po volbách tak v Senátu působí 5 senátorů za TOP 09, což je historicky nejvyšší počet. Senátoři za TOP 09 po volbách vytvořili nový společný senátní klub s ODS, který se tak stal nejsilnějším senátorským klubem.

Koncem roku 2020 započala rovněž intenzivní vyjednávání o vzniku koalice pro volby do Poslanecké sněmovny 2021 s ODS a KDU-ČSL. 27 října 2020 předsedové těchto stran podepsali memorandum o spolupráci před sněmovními volbami, svou koalici pojmenovali SPOLU.[27] Lídrem koalice se stal Petr Fiala, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se stali vicelídry. Hlavním heslem kampaně bylo SPOLU dáme Česko dohromady. Koalice SPOLU ve sněmovních volbách v říjnu 2021 zvítězila s 27,79 %, TOP 09 získala 14 poslaneckých mandátů. Následně začala koalice SPOLU vyjednávat o vládě s koalicí Piráti a Starostové. V listopadu 2021 byla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová zvolena předsedkyní Poslanecké sněmovny.

Vláda Petra Fialy

[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. listopadu 2021 byla podepsána koaliční dohoda. Podle ní TOP 09 získala ve vládě dva posty, a to ministra zdravotnictví a ministryni pro vědu a výzkum.[28] Markéta Pekarová Adamová byla také koaliční kandidátkou na předsedkyni sněmovny, kterou byla zvolena 10. listopadu 2021.[29] Lídr ODS Petr Fiala pak byl 28. listopadu za koalici jmenován předsedou vlády.[30] Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.[31] Pro Deník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.[32] Na její místo měl nastoupit rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja, ten se však po informacích, že publikoval v tzv. predátorských časopisech a pochybnostech o jeho jazykových schopnostech, funkce vzdal. Na místo tak nastoupil předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek.[33][34][35]

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Místopředseda vlády
Ministr zdravotnictví		Válek, VlastimilVlastimil VálekTOP 0920211217a17. prosince 202120251215a15. prosince 2025
Ministryně pro vědu a výzkumLangšádlová, HelenaHelena LangšádlováTOP 0920211217a17. prosince 202120240505a5. května 2024
Ministr pro vědu a výzkumŽeníšek, MarekMarek ŽeníšekTOP 0920240516a16. května 202420251215a15. prosince 2025

Podruhé v opozici (od 2025)

[editovat | editovat zdroj]

V předvolebních průzkumech k parlamentním volbám v roce 2025 se samostatné straně nedařilo, pohybovala se mezi třemi a pěti procenty.[36][37][38] Strana však, stejně jako v minulých volbách, kandidovala v koalici SPOLU.[39] Již v únoru 2025 oznámila Markéta Pekarová Adamová, že ze zdravotních důvodů nebude ve volbách kandidovat.[40] TOP 09 získala dva lídry: v Královéhradeckém kraji Matěje Ondřeje Havla a v Ústeckém kraji Michala Kučeru.[41] Koalice dostala ve volbách 23,36 % a 52 mandátů, přičemž samotná TOP 09 dostala devět poslanců.[42] Vzhledem k volebním výsledkům stran Vlády Petra Fialy strana o vládním angažmá ani nevyjednávala.[43] V listopadu 2025 pak strana měla sjezd, na kterém si do vedení zvolila Matěje Ondřeje Havla.[44] Prvním místopředsedou se stal bývalý předseda Jiří Pospíšil. Do vedení se také dostal Ondřej Müller, krajský manažer TOP 09 a pardubický zastupitel, Lukáš Otys, krajský předseda TOP 09 v Karlovarském kraji a někdejší místopředseda, a Kateřina Pastorková, někdejší asistentka Pekarové Adamové. Mandát obhájil ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.[45]

Někdejší spolupráce se STAN

[editovat | editovat zdroj]

S hnutím STAN byla v roce 2009 podepsána dohoda o vzájemné podpoře nejméně do roku 2012. V roce 2013 byla tato spolupráce prodloužena navazující smlouvou. Tato spolupráce trvala i ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013, v krajských volbách v roce 2012 a 2014, ve volbách do Senátu v roce 2014 a 2016 a ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. V komunálních volbách v roce 2014 a v krajských volbách v roce 2016 oba subjekty postupovaly jak samostatně, tak ve společných koalicích.

Rozpory mezi oběma stranami se však stále zvětšovaly, někteří Starostové nebyli spokojeni například s vedením strany Miroslavem Kalouskem. Ke konci roku 2016 se TOP 09 a STAN domluvily na ukončení spolupráce.[46]

Oba subjekty později obnovily spolupráci již ve formě koalice dvou plnohodnotných subjektů v komunálních volbách 2018, například v Praze. Spolupráce byla navázána i před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 a v některých krajích v krajských volbách v roce 2020. Ve většině krajů však TOP 09 a Starostové naopak kandidovali proti sobě.

Zvláštní kapitolu tvoří spolupráce na senátní úrovni. TOP 09 měla od svého založení v Senátu vlastní klub, (jednalo se o transformaci Klubu pro liberální demokracii, který vznikl z původního klubu US-DEU již v roce 2002), kam začali být postupem času voleni i členové Starostů a nezávislých. Postupem času se Starostové stali v tomto klubu majoritní silou a klub byl přejmenován na Senátorský klub Starostové a nezávislí. Senátoři z TOP 09 však v tomto klubu zůstávali až do voleb v říjnu 2020, kdy přešli do klubu ODS, který se přejmenoval na Senátorský klub ODS a TOP 09.

Organizace strany

[editovat | editovat zdroj]

Organizační struktura strany

[editovat | editovat zdroj]

Organizace strany je rozdělena na 4 úrovně (celostátní, krajská, regionální a místní). Na každé úrovni strany funguje výbor a sněm. Od regionální úrovně jsou zřízeny revizní komise a mají samostatné hospodaření. Na dvou nejvyšších úrovních je ustanoveno předsednictvo. Na celostátní úrovni funguje smírčí výbor a celostátní revizní komise. Dále je na této úrovni strany zřízen výkonný výbor, který je tvořen předsednictvem strany, členy vlády, poslanci a senátory Parlamentu ČR, europoslanci, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany krajů, pokud jsou členy strany. Dále jsou do výkonného výboru voleni členové strany (15) na celostátním sněmu.[47]

Financování

[editovat | editovat zdroj]

TOP 09 jako první parlamentní strana začala v roce 2009 zveřejňovat seznam svých dárců a výši darů na svých internetových stránkách.[48] Tento krok změnil do té doby platnou praxi, kdy strany čekaly se zveřejněním na poslední březnový den, jak jim ukládá zákon. V roce 2010 strana pokročila o další krok zveřejněním nejpodrobnějšího vyúčtování volebních kampaní pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu i místních zastupitelstev.[49] Zveřejnění veškerých svých příjmů a výdajů v roce 2011 přispělo ke zvýšení transparentnosti strany.[50]

Členství

[editovat | editovat zdroj]

Členem strany se může stát každý občan ČR starší 18 let, který je plně způsobilý k právním úkonům a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Po podání písemné přihlášky rozhoduje o přijetí člena místní a regionální výbor. Podrobnosti o členství upravuje směrnice strany.[51]

Mezinárodní přidružení

[editovat | editovat zdroj]

TOP 09 během září 2010 zažádala o členství v Evropské lidové straně (EPP/ELS), jež byla založena v roce 1976 a je nejsilnější stranou v Evropském parlamentu. TOP 09 si tím rozhodla vytvořit svoji první evropskou afilaci. Přijímací řízení trvalo několik měsíců a zahrnovalo i několik cest Karla Schwarzenberga na jednání EPP a především přezkum zvláštní skupiny vytvořené EPP, která posuzovala způsobilost TOP 09 ke členství. TOP 09 nakonec byla shledána způsobilou a dne 10. února 2011 jí byl ze strany EPP udělen souhlas se členstvím.[52]

Seznam celostátních sněmů strany

[editovat | editovat zdroj]
SněmDatum konáníMísto konání
Ustavující sněm27.–28. listopadu 2009Praha
2. celostátní sněm22.–23. října 2010Hradec Králové
3. celostátní sněm7.–8. prosince 2013Praha
4. celostátní sněm28.–29. listopadu 2015Praha
5. celostátní sněm25.–26. listopadu 2017Praha
6. celostátní sněm23.–24. listopadu 2019Praha
7. celostátní sněm20. listopadu 2021Praha
8. celostátní sněm 11. listopadu 2023 Praha
9. celostátní sněm 8. listopadu 2025 Praha

Historie předsedů a místopředsedů

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam předsedů TOP 09.

Sněm 2009:[53]

Sněm 2011:[54]

Sněm 2013:[55]

Sněm 2015:[56]

Sněm 2017:[57]

Sněm 2019:[58]

Sněm 2021:[59]

Sněm 2023:[60]

Sněm 2025:[61]

Na volebním sněmu v roce 2015 byl zvolen Karel Schwarzenberg čestným předsedou strany. Tuto funkci vykonával až do své smrti v listopadu 2023.[62]

Hlavní představitelé strany

[editovat | editovat zdroj]

Vedení strany zvolené na 9. celostátním sněmu, který se konal 8. listopadu 2025 v Praze.

Předsednictvo strany

[editovat | editovat zdroj]
Europoslanec Luděk Niedermeyer

Vedení poslaneckého klubu

[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Výsledky TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017
Výsledky koalice SPOLU, v rámci které kandidovala TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021
Výsledky koalice SPOLU, v rámci které kandidovala TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025

Poslanecká sněmovna

[editovat | editovat zdroj]
Volby Lídr Hlasy V % Mandáty +/− Pozice Vláda
2010 Karel Schwarzenberg 873 833 16,7
41/200
3. Vláda
2013 Karel Schwarzenberg 596 357 ▼ 12,0 ▼
26/200
▼15 4. ▼ Opozice
2017 Miroslav Kalousek 268 811 ▼ 5,3 ▼
7/200
▼19 8. ▼ Opozice
2021 Markéta Pekarová Adamová součást SPOLU
14/200
▲7 6. ▲ Vláda
2025 Markéta Pekarová Adamová[p 3] součást SPOLU
9/200
▼4 2 ▼ Opozice

Senát

[editovat | editovat zdroj]
Volby První kolo Druhé kolo Mandáty Pozice
Hlasy % Hlasy % Zvoleno Celkem ±
2010 150 046 13,1 41 131 6,0
1/27
1/81
▲1 ▲5.
2012 46 983 5,3 – –
0/27
1/81
▬0 ▼–
2014[a] 2 055 15,6 – –
0/1
0/81
▼1 ▬ –
2014 87 123 8,5 30 820 6,6
0/27
0/81
▬0 ▬ –
2016 70 653 8,0 31 197 7,3
2/27
2/81
▲2 ▲4.
2018 41 980 3,9 22 580 5,4
1/27
3/81
▲1 ▬ 4.
2020 46 575 4,7 33 938 7,5
2/27
5/81
▲2 ▬ 4.
2022 73 473 6,6 33 341 7,0
3/27
6/81
▲1 ▲3.
2024 44 320 5,6 17 457 4,5
2/27
7/81
▲1 ▼4.

Vysvětlivky

  1. ↑ Doplňovací volby v obvodě Praha 10.

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]
Volby Kandidát První kolo Druhé kolo
Hlasy % Výsledek Hlasy % Výsledek
2013 Karel Schwarzenberg 1 204 195 23,40 Postoupil 2 241 171 45,20 Prohrál

Evropský parlament

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy % Mandáty Pozice
2014 241 747 16,0
3/21
2.
2019 276 220 11,7 ▼
2/21
4.
2024 661 250 (Součást SPOLU) 22,27 ▲
2/21
2.

Obecní volby

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy % Mandáty
2010 8 839 756 9,8
1 579/62 178
2014 8 622 254 8,7
865/62 300
2018 5 384 261 4,8
483/61 892
2022 4 927 025 4,6
428/61 780

Zastupitelstvo Prahy

[editovat | editovat zdroj]
Volby Lídr Hlasy % Mandáty +/− Pozice Koalice
2010 Zdeněk Tůma 1 043 008 30,2
26/65
1. Opozice
2014 Tomáš Hudeček 4 158 226 20,1
16/65
▼10 2. Opozice
2018 Jiří Pospíšil Součást koalice SSpP
9/65
▼7 4. Koalice
2022 Bohuslav Svoboda Součást koalice „SPOLU pro Prahu“
7/65
▼2 1. Koalice

Zastupitelstva krajů

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy[a] % Mandáty +/− Pozice
2012 175 089 6,6
19/675
5.
2016 86 164 3,4
19/675
▬ 9.
2020 Jen v koalicích
20/675
▲ 1[b] 9.
2024 Jen v koalicích
16/685
▼ 4 8.

Vysvětlivky

  1. ↑ Zahrnuje hlasy jen pro samostatné kandidátky.
  2. ↑ Zahrnuje jednoho člena strany zvoleného za Starosty a nezávislé.

Poslanci a senátoři

[editovat | editovat zdroj]

Seznam politiků zvolených za TOP 09 či s podporou této strany do Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu do roku 2022:

Loga strany

[editovat | editovat zdroj]

Přidružené organizace

[editovat | editovat zdroj]

TOPAZ

[editovat | editovat zdroj]

TOPAZ je think tank TOP 09. Byl založen v roce 2012 jako občanské sdružení a nyní působí jako spolek. Navazuje na práci interní komise pro vzdělávání TOP 09. TOPAZ organizuje konference, školení, debaty a přednášky o celospolečenských tématech s odbornou i laickou veřejností ve spolupráci s expertními komisemi TOP 09. Spolupracuje na vytváření koncepčních dokumentů. TOPAZ spolupracuje s mezinárodními think-tanky a nadacemi, jako je Konrad-Adenauer-Stiftung nebo Wilfried Martens Centre for European Studies.

Klub starostů TOP 09

[editovat | editovat zdroj]

Klub starostů je platformou pro spolupráci komunálních politiků TOP 09. Cílem vzniku Klubu starostů TOP 09 je sdružení komunálních politiků zvolených za TOP 09, jejich vzájemná výměna zkušeností, získávání nových poznatků a přinášení nových témat pro komunální i celostátní politiku na základě praxe a konzervativních hodnot TOP 09.

Předsedou Klubu starostů je senátor a starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina, místopředsedové pak jsou starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská a starosta Branišovic Marek Sovka.[63]

TOP tým

[editovat | editovat zdroj]

TOP tým je mládežnickou organizací TOP 09. Vznikl na jaře roku 2011 a do jeho čela byl zvolen Jan Kavalírek, kterého v roce 2019 vystřídal Petr Kučera, toho v roce 2020 vystřídal Karel Pelikán. Současným předsedou TOP týmu je Tomáš Mudra. Spolek sdružuje osoby ve věku od 15 do 35 let, které otevřeně podporují TOP 09 svými liberálně-konzervativními idejemi. TOP tým se zaměřuje na pořádání přednášek, besed, seminářů či konferencí, dále na setkávání s politiky a pořádá různé akce za účelem prohloubení komunikace mezi členy. V současné době je celorepubliková organizace složená z krajských organizacích v Praze, Východních Čechách, Plzni, Zlíně, Jihomoravském, Středočeském, Jihočeském kraji, Moravskoslezském kraji, Karlovarském kraji, Olomouckém kraji a na Vysočině. TOP tým je členem evropské mládežnické organizace Youth of European People’s Party (YEPP).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 a 2025, volby do Evropského parlamentu 2024 a některé krajské kandidátky pro krajské volby 2024.
  2. ↑ Alena Hanáková v první polovině června 2013 oznámila, že na funkci ministryně kultury k 30. červnu téhož roku rezignuje. Jako důvod uvedla: „Necítím dostatečnou podporu ze strany Karla Schwarzenberga a Petra Gazdíka.“[25]
  3. ↑ Markéta Pekarová Adamová byla lídryní pouze jako předsedkyně strany, avšak sama nekandidovala z osobních důvodů. Konkrétní celostátní lídr známý nebyl, TOP 09 měla v Královéhradeckém kraji na prvním místě Matěje Ondřeje Havla a v Ústeckém kraji Michala Kučeru.

Mandáty

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V rámci kandidující koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) bylo ve sněmovních volbách 2025 zvoleno 9 poslanců navržených TOP 09.
  2. ↑ Ve funkčním období 2024–2026 působí v Senátu více senátorů zvolených za TOP 09 na koaličních kandidátkách, nejčastěji v rámci SPOLU. Infobox uvádí pouze sedm z nich, u nichž byla TOP 09 navrhující stranou: Tomáš Třetina (2020), Jan Grulich (2020), Jiří Růžička (2022), Tomáš Czernin (2022), Jan Pirk (2022), Pavel Fischer (2024) a Břetislav Rychlík (2024)
  3. ↑ V koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) bylo zvoleno 6 kandidátů, z toho dva nominanti TOP 09

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ TOP 09: Vznik a vývoj strany. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
  2. ↑ BOICU, Ruxandra; BRANEA, Silvia; STEFANEL, Adriana. Political Communication and European Parliamentary Elections in Times of Crisis: Perspectives from Central and South-Eastern Europe. Londýn: Palgrave Macmillan UK, 2017. 291 s. Dostupné online. ISBN 9781137585912. S. 258. (anglicky)
  3. ↑ TOP 09 – Tradice Odpovědnost Prosperita [online]. Visegrad Plus, 2014-09-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  4. ↑ TOP 09 opouštějí letité tváře, vadí jim liberální plány mladší generace [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online.
  5. ↑ HODNOTOVÉ DESATERO TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online.
  6. ↑ STANOVY POLITICKÉ STRANY TOP 09 [online]. TOP 09. Dostupné online.
  7. ↑ Dojednáno. STAN a TOP 09 půjdou do evropských voleb společně. euractiv.cz [online]. 2019-02-12 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  8. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Andrea. Loučení s pravicí?. Respekt.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
  9. ↑ FALVEY, Christian. Kalousek unveils new centre-right party: TOP 09. Czech Radio [online]. 2009-06-11 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ TOP 09 zahájila kampaň. Chce lidem zajistit dostupné bydlení. tn.cz [online]. 2018-09-10 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
  11. ↑ Czechia [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Příspěvky vyplacené politickým stranám, politickým hnutím a koalicím v roce 2021. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-20.
  13. ↑ https://archiv.hn.cz/c1-67764480-politicka-pustina-stranam-se-stale-nedari-nalakat-nove-cleny-ti-puvodni-odchazeji-po-tisicich-proc-je-uspesna-jen-spd
  14. ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  15. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  16. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  17. ↑ v rámci koalice SPOLU
  18. ↑ CZECHOWSKA, Lucyna; OLSZEWSKI, Krzysztof. Central Europe on the Threshold of the 21st Century: Interdisciplinary Perspectives on Challenges in Politics and Society. 1. vyd. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2014. 410 s. Dostupné online. ISBN 9781443864831. S. 296. (anglicky)
  19. ↑ ČTK; MACH, Jiří. TOP 09 [online]. Novinky.cz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  20. ↑ TOP 09. Programová východiska a principy. TOP 09 [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  21. ↑ Archivovaná kopie. tema.novinky.cz [online]. [cit. 2016-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12.
  22. ↑ Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  23. ↑ Nejlepší slogan podle expertů: Když se kecají blbosti, tak spím. iDNES.cz [online]. 2010-04-21 [cit. 2021-10-14]. Dostupné online.
  24. ↑ Archivovaná kopie. volby.cz [online]. [cit. 2016-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-11.
  25. ↑ Hanáková ve vládě končí, TOP 09 nabízí ministerstvo kultury Hlaváčovi. iDNES.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.
  26. ↑ Celkové výsledky hlasování. www.volby.cz [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  27. ↑ ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do voleb společně. Chtějí je vyhrát. ČT24 [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  28. ↑ Znění koaliční smlouvy [online]. [cit. 2021-11-08]. Dostupné online.
  29. ↑ Vedení sněmovny je téměř kompletní. Předsedkyní je Pekarová Adamová, Vondráček s Okamurou neuspěli. iROZHLAS [online]. 2021-11-10 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  30. ↑ mld. Prezident jmenoval Fialu předsedou vlády. Kabinet by mohl vzniknout v polovině prosince, čeká nový premiér. ČT24 [online]. 2021-11-28 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
  31. ↑ Ministryně Langšádlová končí. Málo vysvětlovala svoji práci, řekla Pekarová - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  32. ↑ PRCHAL, Lukáš. „Neměla jsem lajky.“ Langšádlová vysvětluje, proč ji TOP 09 nechce ve vládě. Deník N [online]. 2024-04-25 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  33. ↑ Po fiasku s Tulejou jmenoval prezident ministrem Marka Ženíška - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-09 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  34. ↑ Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-03 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  35. ↑ LEINERT, Ondřej. Pekarová Adamová má po šlamastyce s Tulejou tři možnosti. Ani jedna ale pro TOP 09 nemusí vyznít dobře. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-05-06 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  36. ↑ CZ, ČT24, Kantar. ANO podle Kantaru v březnu oslabilo, lehce posílilo SPOLU. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  37. ↑ CZ, ČT24, Kantar. V modelu Kantaru výrazně sílí Motoristé. Vedoucí ANO a druhé SPOLU lehce oslabily. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  38. ↑ Volební tendence české veřejnosti - září 2024 - STEM. www.stem.cz [online]. 2024-09-16 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  39. ↑ ČTK. Tři strany chtějí podle Fialy jít i do sněmovních voleb v koalici SPOLU. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  40. ↑ Markéta Pekarová Adamová vysvětluje, proč nebude kandidovat - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-02-18 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  41. ↑ spolu25.cz – Teď jde o Česko. spolu25.cz [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  42. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  43. ↑ Vládu patrně utvoří ANO, SPD a Motoristé sobě. Její kontury jsou zatím nejasné. Deník Referendum [online]. 2025-10-07 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  44. ↑ Novým předsedou TOP 09 byl zvolen poslanec Matěj Ondřej Havel, místopředsedou se stal Pospíšil. Deník N [online]. 2025-11-08 [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  45. ↑ TOP 09. Vedení TOP 09 omládlo. Předsedou je Matěj Ondřej Havel. TOP 09 [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online.
  46. ↑ Spolupráce mezi TOP 09 a STAN byla úspěšná [online]. TOP 09 [cit. 2017-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-03.
  47. ↑ Logo a grafický manuál. web.archive.org [online]. 2020-06-24 [cit. 2023-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
  48. ↑ Přehledy příjmů a seznamy dárců. web.archive.org [online]. 2016-06-16 [cit. 2023-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16.
  49. ↑ TOP 09. TOP 09: Náklady pozimní volební kampaně. TOP 09 [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  50. ↑ KALENSKÝ, Jakub. TOP 09 pustí veřejnost do svého účetnictví. Příjmy a výdaje si lidé zkontrolují na webu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2011-01-24 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  51. ↑ TOP 09 - Stanovy. web.archive.org [online]. 2010-01-06 [cit. 2023-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-06.
  52. ↑ TOP 09. TOP 09 členem nejsilnější evropské strany. TOP 09 [online]. [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
  53. ↑ KALENSKÝ, Jakub; NEVYHOŠTĚNÝ, Martin. Jednomyslná TOP 09. Zvolila lídry Schwarzenberga a Kalouska. Lidovky.cz [online]. 2009-11-28 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  54. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. TOP 09 nechala ve vedení duo Schwarzenberg – Kalousek. iDNES.cz [online]. 2011-10-23 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  55. ↑ ČTK. Schwarzenberg obhájil post šéfa TOP 09. Hudeček pohořel. E15 [online]. 2013-12-08 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  56. ↑ KOPECKÝ, Josef. Kalousek sází na ženy. Do vedení TOP 09 se dostaly Adamová i Chalánková. iDNES.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  57. ↑ KOPECKÝ, Josef. Pospíšil vede TOP 09. Varoval před Babišem a putinovským Ruskem. iDNES.cz [online]. 2017-11-26 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  58. ↑ KOPECKÝ, Josef. TOP 09 vede Pekarová Adamová. Dostala ale jiné vedení, než si přála. iDNES.cz [online]. 2019-11-24 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  59. ↑ KOPECKÝ, Josef. Pekarová obhájila post šéfky TOP 09. Chce pomoci Bělorusům svrhnout diktárora. iDNES.cz [online]. 2021-11-20 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  60. ↑ Pekarová je staronovou šéfkou TOP 09. Nesmíme propadnout sebeklamu o své neomylnosti, říká - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
  61. ↑ KOPECKÝ, Josef; HEJL HROMKOVÁ, Dominika. Matěj Ondřej Havel se stal novým šéfem TOP 09, neměl žádného soupeře. iDNES.cz [online]. 2025-11-08 [cit. 2025-11-08]. Dostupné online.
  62. ↑ Kalousek je novým předsedou TOP 09, neměl konkurenci. Novinky.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
  63. ↑ TOP 09. Předsedou Klubu starostů TOP 09 se stal Tomáš Třetina. TOP 09 [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=TOP_09&oldid=26023769“