Přeskočit na obsah

Flávio Bolsonaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flávio Bolsonaro
Flávio Bolsonaro (2019)
Flávio Bolsonaro (2019)
Senátor Senátu Brazílie
Úřadující
Ve funkci od:
1. února 2019
PředchůdceLindbergh Farias
Volební obvodRio de Janeiro
Státní zastupitel ve státě Rio de Janeiro
Ve funkci:
1. února 2003 – 1. února 2019
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně liberální strana (2018–2019)
Liberální strana (od 2021)
Progresivní strana (2001–2005)
Progresivní strana (2005–2016)
Strana liberální fronty (2005)
Narození30. dubna 1981 (45 let)
Resende
ObčanstvíBrazílie a Itálie
ChoťFernanda Bolsonarová (od 2010)
RodičeJair Bolsonaro a Rogéria Bolsonarová
PříbuzníRenan Bolsonaro, Carlos Bolsonaro, Laura Bolsonarová a Eduardo Bolsonaro (sourozenci)
Profesepolitik, podnikatel a advokát
Náboženstvíbaptisté
Webová stránkawww.flaviobolsonaro.net
CommonsFlávio Bolsonaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flávio Nantes Bolsonaro (* 30. dubna 1981) je brazilský právník a politik, člen Liberální strany. Od roku 2019 je senátorem za stát Rio de Janeiro, v letech 2003 až 2019 v tomto státě vykonával funkci státního zastupitele. V roce 2025 oznámil kandidaturu v prezidentských volbách 2026, ve kterých ovšem prohrál s Luizem Ináciem Lulou da Silvou a následně uprchl do Spojených států amerických.[1]

Jeho otcem je bývalý prezident Brazílie Jair Bolsonaro, který byl v roce 2025 odsouzen za pokus o převrat. Jeho bratr Eduardo Bolsonaro byl v letech 2015 až 2025 brazilským poslancem a jeho další bratr, Carlos Bolsonaro, byl v letech 2001 až 2025 městským zastupitelem v Riu de Janeiru.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Státní zastupitel (2003–2019)

[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro byl do jednokomorového parlamentu státu Rio de Janeiro poprvé zvolen ve volbách roku 2002 a do funkce nastoupil v roce 2003. Následně byl znovuzvolen v letech 2006, 2010 a 2014.

V prosinci 2018 vypukla kauza ohledně finančního podvodu a praní špinavých peněz v okruhu spolupracovníků Bolsonara. Skupina sedmnácti osob, včetně Bolsonara, byla následně obviněná policií. V roce 2021 však odvolací soud obvinění zamítl, protože dle jeho nálezu bylo při odposlouchávání a vyžádání bankovních výpisů vyšetřovateli porušeno právo na soukromí obviněných.[2]

Kandidatura na starostu (2016)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 s podporou Křesťansko-sociální strany kandidoval na starostu města Rio de Janeiro. V kandidatuře ho podporoval také jeho otec, tehdejší poslanec Parlamentu Brazílie, Jair Bolsonaro. Ve volbách se Flávio Bolsonaro umístil na čtvrtém místě s 14 % hlasů.

Senátor (od 2019)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 kandidoval na federálního senátora za stát Rio de Janeiro za Liberálně-sociální stranu. Ve volbách získal 31 % hlasů a byl zvolen.

V roce 2019 mu prezident, jeho otec Jair Bolsonaro, udělil státní vyznamenání Řád námořních zásluh.[3]

Kandidatura na prezidenta (2026)

[editovat | editovat zdroj]
Argentinský prezident Javier Milei a Flávio Bolsonaro (červen 2026)

V prosinci 2025 oznámil kandidaturu na prezidenta Brazílie ve volbách roku 2026. Nominaci mu podle vlastních slov udělil jeho otec, který byl v té době ve vazbě.[4] Na sociálních sítích uvedl: „S velkou odpovědností potvrzuji rozhodnutí nejvýznamnějšího politického a morálního vůdce Brazílie Jaira Messiase Bolsonara, který mi svěřil poslání pokračovat v našem národním projektu.“[5]

Jeho kandidaturu podpořili argentinský prezident Javier Milei, kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.[6][7][8]

V říjnu 2026 obdržel v prezidentských volbách 47,2 % hlasů a z prvního místa postoupil do druhého kola.[9] Ve druhém kole ho porazil úřadující prezident Luiz Inácio Lula da Silva poměrem 51,76 : 48,24 % hlasů, tj. rozdílem přibližně 4,5 milionu hlasů.[10][11] Bolsonaro ale porážku uznat odmítl a začal se bezprostředně po volbách domáhat jejich anulování.[12]

Útěk na Floridu

[editovat | editovat zdroj]

Krátce po ohlášení výsledků voleb mu bylo soudně nařízeno do dvacetičtyř hodin odevzdat cestovní doklady, aby nemohl vycestovat ze země, a to v souvislosti s vyšetřováním kvůli podezření z praní špinavých peněz. Bolsonaro uvedl, že zemi neopustí, bude lídrem opozice a že „nikdy ani nepomyslel na odchod ze země“.[11] O den později ovšem zmeškal soudní lhůtu a policie mu doklady zneplatnila. Bolsonaro však již v té době přes Argentinu a Ekvádor[11] opustil zemi a odletěl do Spojených států amerických zažádat o politický azyl.[13][14] Trumpova administrativa mu vydala povolení k pobytu. V exilu v americkém Texasu v té době žil již jeho bratr Eduardo.[15] Americký prezident Donald Trump uvedl, že Bolsonarovu cestu do USA „schvaluje“.[16]

Již na území Spojených států amerických Bolsonaro bezprostředně po volbách prohlásil, že je „právoplatným“ prezidentem Brazílie, a že volby nevyhrál kvůli „volebnímu státnímu převratu“ s odkazem na prodloužení lhůty pro hlasování v některých brazilských státech (o které přitom v jednom případě žádal sám Bolsonaro). Naopak mezinárodní pozorovatelé voleb jejich průběh označily jako férový a jejich výsledky nezpochybnili.[11]

Politické postoje

[editovat | editovat zdroj]
Flávio Bolsonaro a americký prezident Donald Trump (květen 2026)

V roce 2011 obhajoval období pravicové vojenské diktatury, když prohlásil: „Tenkrát existovala jistota, kvalitní zdravotnictví a vzdělání, panovala úcta. Jaká práva mají lidé dnes? Jen právo volit. A stejně volí špatně.“[17] Současně popřel, že by šlo o diktaturu.[18]

V otázce boje s kriminalitou a gangy se inspiruje tvrdou politikou salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho. Hlavním pilířem jeho programu je vybudování pěti nových věznic s nejvyšší ostrahou. Celkem chce vytvořit půl milionu nových vězeňských míst. Současně chce snížit trestní odpovědnost pro mladé pachatele, konkrétně z 18 na 16 let. Za závažné trestné činy (vražda, mučení, znásilnění, obchod s drogami) by pak byli nezletilí od 14 let souzeni jako dospělí. Frakce drogových kartelů a paramilitární skupiny chce označit za „narkoteroristické“ organizace. Program také vyzývá k nulové toleranci vůči femicidě a navrhuje chemickou kastraci pro pachatele znásilnění.[19]

V oblasti veřejné bezpečnosti Bolsonaro hodlá zavést celostátní systém rozpoznávání obličejů a nainstalovat po celé Brazílii další milion bezpečnostních kamer.[19]

Bolsonaro v roce 2026 obvinil brazilský nejvyšší soud z toho, že pronásleduje jeho rodinu.[20]

V prezidentských volbách 2026 kandidoval za Liberální stranu, která je považována za „pravicovou až krajně pravicovou“.[20][21]

Během prezidentské kandidatury uvedl, že chce bojovat s „radikálními environmentalistickými a woke agendami“. Dále uvedl, že v případě zvolení udělí svému otci milost.[22]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Hrál klíčovou roli v kontroverzním financování filmu Dark Horse (2026) o svém otci, když podle zjištění Intercept Brasil osobně vyjednával finanční podporu až 134 milionů BRL s bankéřem Danielem Vorcarem, který je vyšetřován pro podvody. Uniklá audionahrávka zachycuje Bolsonara, jak na Vorcara naléhavě tlačí kvůli zpožděným splátkám, přičemž prostředky měly proudit přes zprostředkovatele napojené na jeho bratra Eduarda, který u projektu působil jako výkonný producent. Federální policie prověřuje podezření, že se jednalo o zapojení do širšího podvodného schématu, přestože Flávio Bolsonaro jakékoliv pochybení a využití veřejných fondů odmítá.[23][24][25]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flávio Bolsonaro na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BRITO, Ricardo; SLATTERY, Gram; MAGALHAES, Luciana Novaes. Flavio Bolsonaro and family to receive US visas after leaving Brazil, State Department says. Reuters. 2026-10-27. Dostupné online [cit. 2026-11-03]. (anglicky)
  2. ↑ Estadão revelou o ‘caso das rachadinhas’. Estadão [online]. [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (portugalsky)
  3. ↑ Bolsonaro se reúne com Moro pela primeira vez após divulgação de mensagens. noticias.uol.com.br. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-07. (portugalsky)
  4. ↑ Flávio Bolsonaro confirma pré-candidatura à Presidência em 2026: 'Bolsonaro me conferiu a missão'. O Globo [online]. 2025-12-05 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (portugalsky)
  5. ↑ Flavio diz ter sido escolhido por Jair para candidatura ao Planalto. G1 [online]. 2025-12-05 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (portugalsky)
  6. ↑ Jair Bolsonaro's son Flavio launches presidential campaign endorsed by Benjamin Netanyahu. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2026-07-26 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ Flavio Bolsonaro gets party nod to run against Brazil's Lula. dw.com [online]. [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ GUALGUAN, Juan Carlos. Abelardo de la Espriella se reunió con dos de las figuras mas fuertes de la derecha brasileña [online]. 2026-05-27 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (španělsky)
  9. ↑ Lula ani Bolsonaro nezískali přes 50 procent hlasů. O příštím prezidentovi Brazílie rozhodne druhé kolo. iROZHLAS [online]. 2026-10-05 [cit. 2026-10-05]. Dostupné online.
  10. ↑ Lula se stal podle předběžných výsledků prezidentem Brazílie. Jeho protikandidát odmítl uznat výsledky. iROZHLAS [online]. 2026-10-26 [cit. 2026-10-26]. Dostupné online.
  11. 1 2 3 4 Neúspěšný kandidát na brazilského prezidenta Bolsonaro se v USA prohlásil za vítěze. ČT24 [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online.
  12. ↑ Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem. Bolsonaro odmítá uznat porážku. ČT24 [online]. [cit. 2026-10-26]. Dostupné online.
  13. ↑ Flávio Bolsonaro's passports cancelled after he fails to surrender them. www.bbc.com [online]. 2026-10-27 [cit. 2026-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ ROGERO, Tiago; PHILLIPS, Tom. Flávio Bolsonaro flees Brazil after presidential election loss, reports say. The Guardian. 2026-10-27. Dostupné online [cit. 2026-10-27]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  15. ↑ Trump administration grants Flávio Bolsonaro visa after election loss. POLITICO [online]. [cit. 2026-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Neúspěšný prezidentský kandidát Bolsonaro přicestoval do USA. ČT24 [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online.
  17. ↑ Para filhos, Bolsonaro diz ‘o que a maioria pensa’. Estadão. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-16.
  18. ↑ `Eu tenho imunidade para falar ou para roubar´, ´Eu não admito deixar que o homossexual entre na escola´ diz Bolsonaro. Revista Lado A [online]. [cit. 2026-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-15. (portugalsky)
  19. 1 2 Bolsonaro junior chce v Brazílii zavést tvrdší tresty či chemické kastrace. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-06-20 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
  20. 1 2 ČTK. Bolsonarův syn bude kandidovat na prezidenta, podpořil ho Milei. Aktuálně.cz [online]. 2026-07-25 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
  21. ↑ Bolsonarův syn bude kandidovat na prezidenta. www.novinky.cz [online]. 2026-07-25 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
  22. ↑ Otci jako by z oka vypadl. Po výhře ho dostanu z vězení, netají se Bolsonaro junior. iDNES.cz [online]. 2026-04-28 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.
  23. ↑ https://www.reuters.com/world/americas/how-jim-caviezel-film-got-mixed-up-brazilian-political-scandal-2026-05-15/
  24. ↑ DIAS, Laís Martins, Tatiana. ‘Dark Horse’: Produtora de filme de Bolsonaro foi contratada por R$ 108 milhões pela prefeitura de SP [online]. 2025-12-10 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online. (portugalsky)
  25. ↑ Bolsonaro mladší čelí kritice za vztahy s bankéřem podezřelým z podvodů | Zlatovna.cz. zlatovna.cz [online]. 2026-05-15 [cit. 2026-07-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Flávio_Bolsonaro&oldid=26372819“