Přeskočit na obsah

Kněžské bratrstvo svatého Pia X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O bratrstvu FSSP, vzešlého z bývalých členů FSSPX, pojednává článek Kněžská fraternita svatého Petra.
Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X.
Základní informace
Kategoriespolečnost kněží a seminaristů (ve stavu schizmatu)
Síla1 124 členů (2022)[1][2], z toho:
  • 2 biskupové
  • 707 kněží
  • 268 seminaristů[3]
  • 117 kandidátů[3]
SídloMenzingen, Švýcarsko
Země původuŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
ZaložilMarcel Lefebvre
Poslední představenýDavide Pagliarani
Působnostod roku 1970

Kněžské bratrstvo svatého Pia X. (latinsky Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X., zkratka FSSPX, případně SSPX, označování též jako lefebvristé) je schizmatická společnost kněží hlásících se k tradičnímu katolicismu.

Bratrstvo bylo založeno v roce 1970 francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem a je pojmenováno po svatém papeži Piu X. (1835–1914), na jehož protimodernistický postoj navazuje.[4] Během posledních dekád docházelo do určité míry k sbližování bratrstva a Svatého stolce, především za pontifikátu Benedikta XVI., který sňal exkomunikaci ze čtyř nedovoleně vysvěcených biskupů, ale také za pontifikátu Františka, který dovolil bratstvu zpovídat[5] a předsedat obřadu uzavření manželství.[6] V červenci 2026 provedlo bratrstvo bez mandátu papeže biskupská svěcení, načež Svatý stolec čin označil akt schizmatu a potvrdil exkomunikaci všech členů Bratrstva.[7]

V liturgii užívá Tridentskou mši a rituální knihy v latině pro ostatní svátosti vydané před druhým vatikánským koncilem. Pojem Bratrstvo bývá také užíván ve smyslu celé rodiny řádů odvozujících svůj původ od Mons. Lefebvra (kněží, bratři, sestry, oblátky, misionářské sestry). Znakem FSSPX je heraldický symbol francouzského regionu Vendée, známého svým konzervatismem a silným katolicismem.

V roce 2022 čítalo bratrstvo přes 700 kněžských členů, počet laických příznivců se odhaduje na 200 000.[8] Z bratrstva vzešlo několik dalších organizací. Nejvýznamnější z nich je Svatým stolcem uznávaná Kněžská fraternita svatého Petra, která se od něj oddělila v roce 1988, a sedevakantistické Bratrsvo svatého Pia V.

V České republice je FSSPX od 5. června 2018[9] registrováno podle zákona č. 3/2002 Sb. jako náboženská společnost. Zřízuje v ní děkanát se sídlem v Brně,[9] který spadá pod rakouský distrikt FSSPX. Jeho prvním a současným děkanem je P. Tomáš Stritzko FSSPX. Českých kněží bratrstva je celkem osm[10], z nichž ne všichni působí v ČR. Zároveň v německém semináři bratrstva studuje několik Čechů.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Arcibiskup Lefebvre, zakladatel hnutí při slavení Tridentské mše.
Soubor:Econe Seminary.jpg
První z pěti seminářů FSSPX v Ecône ve Švýcarsku, kde se událo Svěcení v Ecône (v r. 1988). Kromě Švýcarska má bratrstvo semináře ještě v USA, Německu, Francii, Argentině.[11]
Papež Pius X., jehož jménem se hnutí zaštiťuje

FSSPX bylo založeno emeritním dakarským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem na svátek Všech svatých roku 1970 zakládacím dekretem Mons. Françoise Charriera, biskupa diecéze Lausanne, Ženeva a Fribourg, a v roce 1971 obdrželo kanonicky požadovaný pochvalný dekret Posvátné kongregace pro klérus od jejího prefekta, kardinála Wrighta.

Roku 1974 vydal Msgr. Lefebvre tzv. Prohlášení roku 1974, které reagovalo na apoštolskou vizitaci z Říma 10 dnů předtím. Při ní dva vizitátoři před seminaristy prohlásili, že brzy bude normální svěcení žen na kněze či vyjadřovali pochybnosti o pravdivosti Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.[12] Prohlášení začíná takto: „Držíme se celým srdcem a celou duší Katolického Říma, Strážce Katolické víry a tradic nezbytných k uchování této víry; Věčného Říma, Paní moudrosti a pravdy. Naopak odmítáme a vždy jsme odmítali Řím se sklony k neomodernismu a neoprotestantismu, které se jasně ukázaly při 2. Vatikánském Koncilu i po koncilu v jím vydaných dokumentech.“

V roce 1975 byla kanonicky zastavena činnost bratrstva. Arcibiskup Lefebvre byl pro neposlušnost papeži a ordináři suspendován a neměl tak povolení vysluhovat svátost svěcení.[13] V roce 1982 odstoupil z postu generálního představeného, kterým byl následně zvolen P. Franz Schmidberger. Dále však pro FSSPX nepovoleně světil kněze. Žádal Svatý stolec o povolení vysvětit nástupce, čemuž nebylo vyhověno. Proto v roce 1988 bez papežského mandátu a přes jednoznačně vyjádřený nesouhlas Svatého stolce vysvětil společně s biskupem Castro Mayerem v Écône čtyři kněze bratrstva (Bernarda Fellaye, Tissiera de Malerais, Richarda Williamsona a Alfonsa de Galarretu) na biskupy.

Celým svým srdcem a celou svou duší lpíme na katolickém Římu, strážci katolické víry a oněch tradic nezbytných pro zachování této víry, na věčném Římu, učiteli moudrosti a pravdy.

Na druhou stranu odmítáme a vždy jsme odmítali následovat Řím neomodernistických a neoprotestantských sklonů, které se jasně projevily na Druhém vatikánském koncilu a po koncilu ve všech z něj plynoucích reformách. Všechny tyto reformy skutečně přispěly a stale přispívají ke zničení Církve, zkáze kněžství, k odstranění mešní Oběti a svátostí, k vymizení náboženského života a k naturalistické a teilhardovské nauce na univerzitách, v seminářích a v katechezi, nauce odvozené z liberalismu a protestantismu, mnohokrát formálně zavržené učitelským úřadem Církve.

Žádná autorita, ani v hierarchii nejvýše postavená, nás nemůže přinutit opustit nebo zeslabit naši katolickou víru, která byla jasně vyjadřována a předkládána učitelským úřadem Církve po devatenáct století...[14]

Deklarace arcibiskupa Marcela Lefebvra z 21. listopadu 1974


Papež Jan Pavel II. reagoval na svěcení vydáním motu proprio Ecclesia Dei,[15] jímž potvrdil předchozí vyhlášení Kongregace pro biskupy, podle kterého měli světitel i svěcení svým činem upadnout do „exkomunikace latae sententiae“ (tj. nastupující samým činem, bez rozhodnutí ordináře). V reakci na tyto události opustilo FSSPX několik kněží, kteří se souhlasem Svatého stolce utvořili Kněžskou fraternitu svatého Petra (FSSP) a byla ukončena spolupráce mezi bratrstvem a některými tradičně orientovanými komunitami, z nichž nejvýznamnější byl klášter Barroux.

Příznivci bratrstva zastávají názor, že exkomunikace nebyla platná, protože se světitel nacházel ve „stavu nouze“ vyvolaném krizí církve, ve kterém je možno světit bez papežského povolení. Např. Kánon 1323 nového kanonického práva říká, že „žádnému trestu nepodléhá ten, kdo v době, kdy porušil zákon nebo příkaz: (...) jednal pod vlivem velikého strachu, třebas relativně velkého, nebo z nutnosti nebo z vážné obtíže.“

Kostel Saint-Nicolas-du-Chardonnet v centru Paříže, který bratrstvo využívá od roku 1977.

Roku 1994 byl generálním představeným bratrstva zvolen generální kapitulou biskup Fellay a znovuzvolen na další období byl v červnu 2006.

V lednu 2009 papež Benedikt XVI. zrušil exkomunikace uvalené na jeho čtyři biskupy a sňal je. Bratrstvo v žádosti potvrdilo, že uznává papežský primát. Jednalo se o generálního představeného, Msgr. Bernarda Fellay, Msgr. Bernarda Tissier de Mallerais, Msgr. Alfonso de Galarreta a Msgr. Richarda Williamsona. Posledně jmenovaný Brit, Richard Williamson byl o tři roky později pro neposlušnost a nerespektování představených vyloučen z FSSPX.

Členové Bratrstva stále v Církvi neměli žádnou řádnou jurisdikci a byla pouze zrušena exkomunikace jejich nepovoleně vysvěcených biskupů, suspenze (zákaz výkonu kněžského i biskupského povolání) kněží bratrstva trvala nadále.[16] Při příležitosti vyhlášení svatého roku milosrdenství (v listopadu 2015) dovolil papež František po dobu trvání tohoto roku kněžím FSSPX oficiálně zpovídat (udělil jim řádnou zpovědní jurisdikci). V apoštolském listě Misericordia et misera z 21. listopadu 2016 pak toto svolení prodloužil na neurčito.[17] Dne 4. dubna 2017 papež František umožnil místním biskupům udělování licencí ke slavení svátosti manželství pro věřící, kteří se účastní pastoračních aktivit bratrstva. Česká biskupská konference se rozhodla, že nebude dovolení k slavení manželství udělovat.

Dne 2. listopadu 2016 požádal přípravný výbor o registraci nové církve a náboženské společnosti u Ministerstva kultury České republiky.[18] V prosinci 2017 ministerstvo žádosti vyhovělo a Kněžské bratrstvo se tak stalo 39. registrovanou církví a náboženskou společností v České republice.[19]

Počátkem roku 2026 zbývali bratrstvu pouze dva biskupové vysvěcení v roce 1988, Bernard Fellay a Alfonso de Galarreta. V únoru vyhlásilo vedení bratrstva záměr vysvětit čtyři nové biskupy.[20] Během roku obdrželo bratrstvo několik upozornění od Svatého stolce i papeže, že taková svěcení jsou nepovolená a budou považovány za akt schizmatu.[21][22] I přesto v červenci 2026 byla Svatým stolcem svěcení provedena.[23] Následujího dne Dikasterium pro nauku víry konstatovalo exkomunikaci latae sententiae všech zúčastněných biskupů (dva světitelé, čtyři noví biskupové) a exkomunikaci všech členů bratrstva, včetně laiků.[7] Současně s tím bylo potvrzeno, že z hlediska Svatého stolce svátosti jsou udíleny bratrstvem nedovoleně a svátosti pokání, které udělují, a manželství, u kterých asistují, jsou neplatná.

Struktura

[editovat | editovat zdroj]
Minoritský kostel v centru Vídně, který byl bratrstvu darován místní kongregací v roce 2021.
Zde je odkaz na video z první Mše celebrované bratrstvem po převzetí kostela.
Kostel svatého Willibrorda v nizozemském Utrechtu, který bratrstvu patří od roku 2015.

Podle stanov je nejvyšším představeným bratrstva generální superior, který je volen generální kapitulou. Ta také volí dva asistenty generálního superiora. Jemu také jsou podřízeni superiorové distriktů, představení (na distriktu) nezávislých domů a rektorové seminářů. Hlavní územně-správní jednotkou je distrikt, který se skládá z priorátů, v jejichž čele stojí prior. Prior se zodpovídá superiorovi příslušného distriktu.

Generální kapitula je svolávána každých 12 let k projednávání zásadních otázek a volbě nového vedení. Kapitula se skládá z dosavadního generálního a jeho asistentů, sekretáře a hlavního kvestora (ekonoma), předchozích generálních, rektorů seminářů, biskupů, (kteří jsou členy Bratrstva), superiorů distriktů a nezávislých domů. Zhruba třetinu pak tvoří nejstarší kněží, kteří nejsou už členové kapituly ze svého úřadu. Generální představený sídlí na generalátu, který je v současnosti v Menzingenu.

K 1. lednu 2018 Bratrstvo se skládalo z 637 kněží, kteří slouží na 772 mešních centrech po celém světě, 123 řeholních bratrů a 195 sester, 79 oblátek, 204 seminaristů v šesti seminářích, více než 100 škol a 2 universit, 7 ošetřovatelských domů, 4 karmelů, 19 Misionářských sester z Keni.

V roce 2020 to pak bylo 680 kněží a 217 seminaristů.[24] Roku 2024 zemřel jeden z původních 4 biskupů vysvěcených v roce 1988, Mons. Bernard Tissier de  Mallerais, kvůli zraněním při pádu cestou na bohoslužbu na svátek svatého Václava.[25] [26]

Generální představení

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. fsspx.news [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-03.
  2. ↑ Archivovaná kopie. sspx.org [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-20.
  3. 1 2 https://news.fsspx.pl/2021/10/obfite-nowe-powolania-duchowne/
  4. ↑ MRÁZEK, Miloš. 110 let od úmrtí papeže Pia X.. info.dingir.cz [online]. Náboženský infoservis, 2024-08-20 [cit. 2026-03-23]. Dostupné online.
  5. ↑ NEWS, Cna/Ewtn. Pope Extends Jubilee Faculties on Abortion, SSPX Confession, Missionaries of Mercy. NCR [online]. 2016-11-21 [cit. 2026-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ ESTEVES, Junno Arocho. Pope approves provisions to recognize marriages of SSPX faithful. National Catholic Reporter [online]. [cit. 2026-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  7. 1 2 KONFERENCE, Česká biskupská. Biskupská svěcení lefebvristů, potvrzena exkomunikace - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2026-07-07]. Dostupné online.
  8. ↑ GIUFFRIDA, Angela. Vatican excommunicates all members of ultra-conservative rebel group SSPX. The Guardian. 2026-07-02. Dostupné online [cit. 2026-07-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  9. 1 2 Završení procesu registrace FSSPX a založení děkanství. www.fsspx.cz [online]. [cit. 2026-07-10]. Dostupné online.
  10. ↑ Zwei Neupriester aus dem österreichischen Distrikt | Distrikt Österreich. fsspx.at [online]. 2024-07-10 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (německy)
  11. ↑ Archivovaná kopie. fsspx.org [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-29.
  12. ↑ 1974 Declaration of Archbishop Lefebvre – General House. fsspx.org [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-20. (anglicky)
  13. ↑ LESSARD-THIBODEAU, John G. Arriving at the Juridic Status of the Priestly Fraternity of Saint Pius X [online]. [cit. 2026-07-07]. Dostupné online.
  14. ↑ http://rexcz.blogspot.com/2014/11/deklarace-arcibiskupa-marcela-lefebvra.html
  15. ↑ Pontifical Commission Ecclesia Dei. www.vatican.va [online]. [cit. 2026-07-10]. Dostupné online.
  16. ↑ „Zrušení exkomunikace bylo krokem na poli církevní disciplíny. Osoby byly zbaveny zátěže svědomí, kterou uvaluje nejtěžší církevní trest. Je zapotřebí rozlišit tuto úroveň od oblasti věroučné. Skutečnost, že Bratrstvo sv. Pia X. nemá v církvi žádné kanonické postavení, se v posledku nezakládá na disciplinárních, ale na věroučných důvodech. Dokud Bratrstvo neobdrží kanonickou pozici v církvi, tak ani jeho služebníci nebudou svou službu konat v církvi legitimně. Je třeba proto rozlišovat mezi disciplinární rovinou, která se týká osob jako takových, a rovinou věroučnou, která se týká služby a instituce. Pro upřesnění tedy znovu: dokud nebudou vyjasněny otázky, týkající se věrouky, nemá Bratrstvo žádný kanonický statut v církvi, a jeho služebníci, třebaže z nich byl sňat církevní trest, žádnou službu v církvi nevykonávají dovoleně.“; viz Benedikt XVI. v listu Pozitivní význam a meze zrušení exkomunikace čtyř biskupů FSSPX (přeložil Milan Glaser), dostupné: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10960 (navštíveno 26. 3. 2009)
  17. ↑ Rádio Vaticana - Papež dal dovolení vysluhovat svátost zpovědi v kostelech FSSPX. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2026-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-06.
  18. ↑ Návrh na registraci náboženské společnosti [online]. Ministerstvo kultury ČR [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
  19. ↑ Kněžské bratrstvo sv. Pia X. je registrovanou náboženskou společností. Náboženský infoservis. 2017-12-23. Dostupné online [cit. 2018-01-01].
  20. ↑ The General House of the FSSPX announces future consecrations | FSSPX News. fsspx.news [online]. 2026-02-02 [cit. 2026-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ NEWS, Hannah Brockhaus/EWTN. Vatican Says SSPX Faces Excommunications for 'Schismatic' Bishop Consecrations. NCR [online]. 2026-05-13 [cit. 2026-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Pope Leo XIV pleads with SSPX to halt episcopal consecrations. EWTN News [online]. 2026-06-30 [cit. 2026-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ KONFERENCE, Česká biskupská. FSSPX vysvětilo čtyři nové biskupy bez papežského mandátu - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2026-07-07]. Dostupné online.
  24. ↑ LATINE, La Porte. Statistiques de la FSSPX • LPL [online]. 2019-10-16 [cit. 2026-07-10]. Dostupné online. (francouzsky)
  25. ↑ Die Beerdigung von Msgr. Bernard Tissier de Mallerais | Distrikt Österreich. fsspx.at [online]. 2024-10-24 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (německy)
  26. ↑ Bishop Tissier de Mallerais: A Short Biography | FSSPX News. fsspx.news [online]. 2024-10-10 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (anglicky)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kněžské_bratrstvo_svatého_Pia_X.&oldid=26023690“