Přeskočit na obsah

Grenada

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Grenada (rozcestník).
Grenada
Grenada
vlajka Grenady
Vlajka		 znak Grenady
Znak
Hymna
Hail Grenada
Motto
Ever Conscious of God We Aspire, Build and Advance as One People
(anglicky Vědomi si navždy Boha pozvedáme se, budujeme a postupujeme jako jeden národ)
Geografie

Poloha Grenady
Poloha Grenady

Hlavní městoSt. George's
Rozloha344 km² (185. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bodMount Saint Catherine (840 m n. m.)
Časové pásmo−4
Poloha12°6′ s. š., 61°42′ z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel114 621[1] (180. na světě, 2024)
Hustota zalidnění333 obyv./km² (39. na světě)
HDI▲ 0,791 (vysoký) (80. na světě, 2023)
Jazykangličtina (úřední), grenadská kreolština
Národnostní
složení		černoši 82 %, míšenci černochů a bělochů 13 %, běloši 5 %
Náboženstvířímští katolíci 53 %, anglikáni 13,8 %, jiní protestanti 33,2 %
Státní útvar
Státní zřízeníunitární konstituční monarchie
Vznik7. února 1974 (nezávislost na Spojeném království)
Král (s)Karel III.
Generální guvernérka (s)Cécile La Grenadeová
Předseda vlády (s)Dickon Mitchell
Měnavýchodokaribský dolar (XCD)
HDP/obyv. (PPP)20 195[2] USD (89. na světě, 2023)
Giniho koeficient43,8 (2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1308 GRD GD
MPZWG
Telefonní předvolba+1473
Národní TLD.gd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grenada je suverénní ostrovní stát v Karibiku v Malých Antilách. Je nejjižnějším ostrovem Návětrných ostrovů a leží jižně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny, 140 km severně od Trinidadu a Tobaga a od pobřeží jihoamerické Venezuely. Grenada se skládá ze samotného ostrova Grenada, dvou menších ostrovů, Carriacou a Petite Martinique, a několika neobydlených ostrůvků, ležících severně od hlavního ostrova. Ostrovy jsou vulkanického původu s několika zachovalými krátery, jejich vnitrozemí je mírně hornaté, s několika malými řekami. Podnebí je tropické: horké a vlhké. Na ploše 344 km2 žije 115 000 obyvatel,[1] což z Grenady činí je druhý nejmenší suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Hlavním a největším městem je St. George's. Přes čtyři pětiny obyvatel jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, v běžném hovoru se užívá grenadská kreolština a skoro všichni obyvatelé se hlásí ke křesťanství.

Před příchodem Evropanů do Ameriky byla Grenada obývána domorodými obyvateli z Jižní Ameriky zvanými Karibové.[3] Kryštof Kolumbus spatřil Grenadu v roce 1498 během své třetí plavby do Ameriky.[1] Po několika neúspěšných pokusech Evropanů kolonizovat ostrov kvůli odporu místních Karibů začalo v roce 1649 francouzské osídlování a kolonizace, které pokračovaly po celé následující století.[4] Mezi lety 1669 a 1808 Britové a Francouzi přivezli na Grenadu přibližně 127 600 afrických otroků. V roce 1763 byla Grenada postoupena Britům na základě Pařížské smlouvy. Britská nadvláda trvala až do roku 1974 (s výjimkou krátkého francouzského převzetí mezi lety 1779 a 1783).[5] V letech 1958 až 1962 byla Grenada součástí Západoindické federace, krátkodobé federace Britské Západní Indie a v roce 1967 získala jako přidružený stát plnou autonomii ve svých vnitřních záležitostech.

Nezávislost byla udělena 7. února 1974 pod vedením Erica Gairyho, který se stal prvním předsedou vlády Grenady jako suverénního státu. Nový stát se stal členem Společenství národů s královnou Alžbětou II. jako hlavou státu.[1] V březnu 1979 marxisticko-leninské hnutí New JEWEL svrhlo Gairyho vládu v nekrvavém státním převratu a ustanovilo Lidovou revoluční vládu (PRG) v čele s Mauricem Bishopem jako předsedou vlády.[6] Bishop byl později zatčen a popraven členy Lidové revoluční armády (PRA), což bylo použito jako ospravedlnění invaze vedené USA v říjnu 1983. Od té doby se ostrov vrátil k demokracii a zůstal politicky stabilní.[1] V čele země v současné době stojí král Karel III., král Grenady a 14 dalších zemí Společenstevní království.

Grenada je unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu grenadský král, jímž je britský monarcha. Ten je zastoupen generálním guvernérem s reprezentativní funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má vláda i dvoukomorový parlament. Malá a otevřená ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu. V indexu lidského rozvoje se Grenada umístila na 80. místě. Země je známá jako „ostrov koření“ díky produkci muškátového oříšku a muškátového květu,[7] jedné z jejich hlavních exportních plodin. Grenada je plnoprávným členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Stejně jako většina karibských států je členem Společenství národů.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu „Grenada“ je nejasný, ale španělští námořníci pravděpodobně pojmenovali ostrov podle města Granada.[1][8] Název „Granada“ byl zaznamenán na španělských mapách v 20. letech 16. století a označoval ostrovy na severu jako Los Granadillos („Malé Granady“);[4] ačkoli tyto pojmenované ostrovy byly považovány za majetek španělského krále, neexistují žádné záznamy, které by naznačovaly, že se Španělé někdy pokusili osídlit Grenadu.[9] Francouzi zachovali tento název (ve francouzštině „La Grenade“) po osídlení a kolonizaci v roce 1649.[4] V roce 1763 byl ostrov La Grenade postoupen na základě Pařížské smlouvy postoupen Britům, ti jej přejmenovali na „Grenada“, což bylo jedno z mnoha anglických pojmenování, která tam zavedli.[10]

První evropské jméno dal ostrovu Kryštof Kolumbus, který jej spatřil při své třetí plavbě do této oblasti v roce 1498 a pojmenoval jej „La Concepción“ na počest Panny Marie. Podle některých zpráv jej možná pojmenoval „Assumpción“, ale to není jisté, protože údajně spatřil z dálky dnešní Grenadu a Tobago a pojmenoval je současně. Přijalo se však, že Tobago pojmenoval „Assumpción“ a Grenadu „La Concepción“.[8] O rok později projel touto oblastí italský průzkumník Amerigo Vespucci se španělským průzkumníkem Alonsem de Hojeda a kartografem Juanem de la Cosa. Vespucci údajně přejmenoval ostrov na „Mayo“, i když se tento název objevuje pouze na jedné mapě.[9]

Domorodí Aravakové, kteří na ostrově žili před příchodem Evropanů, mu dali jméno Camajuya.[11]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1974

[editovat | editovat zdroj]

Původními obyvateli ostrova byli příslušníci kmene Aravaků, kteří sem přišli zhruba okolo roku 1100 př. n. l.[12] Ti však byli posléze zmasakrováni[13] bojovnějším kmenem Karibů.[14] Ten na ostrově, který nazývali Camahogne,[15] sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498 (během jeho třetí objevitelské výpravy).[16][13][14] Kolumbus ostrov původně chtěl pojmenovat Concepción (Početí, myšleno Panny Marie), ale posádka název odmítla a ostrov (kvůli podobnosti se Španělskou Andalusií) přejmenovala po městě Granada.[14] Španělé však ostrov trvale neosídlili.[16] Ostrov v roce 1650 za účelem osídlení zakoupila od Španělska Francie, ale musela o něj ještě bojovat s jeho původními karibskými obyvateli.[14][13] Po poslední prohrané bitvě s Francouzi v roce 1651 se zbývající Karibové vrhli na smrt z útesu na severu ostrova, který Francouzi posléze pojmenovali jako „Le Morne de Sauteurs“ (Vrch skokanů).[14]

Ostrov Grenada a přístav St. George's v roce 1776

Francouzi na ostrově v roce 1674 ustavili svou kolonii s pozměněným španělským jménem La Grenade.[14] Ta pak bohatla především na obchodu s cukrem pěstovaným na plantážích velkým množstvím dovezených černých otroků.[16] Hlavním městem se stalo, především díky svému skvělému přírodnímu přístavu, Fort Royal, Brity později přejmenované na nynější St. George's.[15] Po Francií prohrané sedmileté válce připadla Grenada v roce 1763 na základě Pařížské smlouvy Britům,[17] kteří upravili jméno ostrova na jeho nynější podobu Grenada.[14] Francouzi ostrov dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli.[17]

V roce 1795 došlo k povstání otroků, vedenému Julianem Fendonem a inspirovanému ideály Francouzské revoluce. Otroci fakticky převzali kontrolu nad ostrovem. Povstání sice bylo Brity potlačeno, ale vztahy zůstaly napjaté až do zrušení otroctví roku 1833.[16][14]

V 19. století produkce kakaa převýšila produkci cukru, a stalo se tak hlavním exportním artiklem Grenady; ve 20. století se pak nejvýznamnější stala produkce muškátového oříšku.[16] Půda na ostrově byla pro pěstování tohoto koření ideální, a protože byla Grenada bližším zdrojem než Nizozemská východní Indie (dnes Indonésie), stala se postupně jeho významným producentem.[17]

Mezi roky 1833 a 1958 byla Grenada členem Britských Návětrných ostrovů, přičemž od roku 1885 byla sídlem generálního guvernéra tohoto uskupení.[18] Mezi roky 1958 a 1962 pak byla Grenada součástí Západoindické federace.[15] Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967 (jako „stát přidružený k Velké Británii“),[16][14] nezávislost získala až 7. února 1974.[13] Prvním předsedou vlády nezávislé Grenady se stal odborář[18] Sir Eric Matthew Gairy z Grenadské sjednocené strany práce (anglicky Grenada United Labor Party, GULP)[19] a prvním generálním guvernérem se stal Leo De Gale.[20]

Po roce 1974

[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení nezávislosti bylo poznamenáno protesty a stávkami namířenými proti Gairymu a jeho jmenování předsedou vlády. Opozice proti Gairymu začala růst.[18] Přestože Gairyho strana GULP vyhrála poslední grenadské volby v roce 1976, narůstající opozice výsledek odmítla uznat pro jeho údajnou podvodnost. Tento vývoj nakonec vyústil v roce 1979 v nekrvavý státní převrat a moci se místo neoblíbené vlády chopilo Nové hnutí spojeného úsilí o sociální péči, vzdělání a osvobození (New Joint Endeavor for Welfare, Education, and Liberation Movement, NJM).[17] Jeho předseda a populární levicový politik Maurice Bishop se stal předsedou Lidové revoluční vlády (People's Revolutionary Government, PRG).[17] Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (s Kubou a Sovětským svazem) a militarizace země (vznik Lidové revoluční armády, People's Revolutionary Army, PRA) začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v karibské oblasti. Vedle toho však nová vláda představila i plán pro obnovu grenadské ekonomiky.[18]

Podrobnější informace naleznete v článku Invaze na Grenadu.

V roce 1983 se objevily rozpory ve vládnoucí straně. Přestože Bishop spolupracoval s Kubou a Sovětským svazem, tak ho někteří členové NJM začali považovat za nedostatečně radikálního. Boj o moc mezi jednotlivými frakcemi vyvrcholil vojenským pučem.[21] Vláda Maurice Bishopa byla svržena a moci se chopil generál Hudson Austin. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl pak popraven. O šest dní později (na základě výzvy generálního guvernéra a žádostí okolních východokaribských států)[17] americký prezident Ronald Reagan nařídil invazi na ostrov Grenada a svržení režimu. Oficiálním, americkou veřejností široce přijímaným,[22] zdůvodněním byla snaha o ochranu 800 studentů medicíny na univerzitě v St. George's.[22]

Američtí vojáci při invazi na Grenadu roku 1983

Jednotky americké námořní pěchoty a americké armády o síle 7 000 mužů (za podpory 300 vojáků z Barbadosu, Dominiky, Jamajky, Svaté Lucie a Svatého Vincence a Grenadin)[22][23] po několikatýdenních bojích zatkly grenadské politické špičky i jejich kubánské poradce,[24] evakuovaly všechny americké občany,[17] obnovily ústavní pořádek (pozastavený PRG v roce 1979)[17] a vrátily moc do rukou generálního guvernéra Paula Scoona, který vybral Nicolase Braithwaita, bývalého představitele Commonwealthu, aby se ujal úřadu prozatímního předsedy vlády.[18] Byly uspořádány volby. Po vytvoření nové proamerické vlády Nové národní strany (New National Party, NNP) v čele s Herbertem Augustem Blaizem (získala 14 z 15 křesel v dolní komoře parlamentu)[17] v prosinci 1984 se americká armáda ze země stáhla, přestože mírové síly zůstaly na ostrově až do následujícího roku.[18]

NNP zůstala u moci až do roku 1989, i když s menší převahou, poté co pět poslanců NNP v roce 1987 založilo novou stranu Národní demokratický kongres (National Democratic Congress, NDC), která se stala oficiální opozicí. V srpnu 1989, po rozluce se svou stranou, založil předseda vlády Blaize novou stranu Národní stranu (The National Party, TNP) a utvořil tak menšinovou vládu. Po jeho smrti v prosinci 1989 se jeho úřadu ujal Ben Jones.[17]

Ve volbách v březnu 1990 získal nejvíce křesel (7) Národní demokratický kongres Nicholase Brathwaita. Ten utvořil desetičlennou koalici se dvěma poslanci TNP a jedním poslancem GULP a následně se stal předsedou vlády.[17]

Ve volbách v červnu 1995 zvítězila se ziskem osmi křesel Nová národní strana a vytvořila vládu pod předsednictvím Keitha Mitchella. NDC odešla do opozice. V následujících volbách v lednu 1999 získala NNP všech patnáct poslaneckých mandátů a ve volbách v listopadu 2003 udržela většinu s osmi poslanci.[17]

V září 2004 zasáhl zemi (poprvé od roku 1963) hurikán Ivan. Hurikán byl mimořádně silný (stupeň 4, extrémní hurikán – rychlost větru přes 210 km/h).[25] Zemřelo 37 lidí a poškozeno či zničeno bylo 90 % budov.[17] V červenci 2001 navíc zasáhl zemi hurikán Emily. Jeho síla byla menší (stupeň 1, minimální hurikán – rychlost větru okolo 120 km/h), přesto však způsobil další poškození budov.[25] Škody dosáhly 2,5násobku ročního hrubého domácího produktu (přibližně 3 miliardy dolarů[16]), většina obchodů a turistických zařízení byla znovu otevřena v roce 2007.[17]

Země v roce 2007 (spolu s dalšími sedmi karibskými státy, s nimiž tvoří společný reprezentační tým Západní Indie) pořádala Mistrovství světa v kriketu.[26]

Ve volbách v červenci 2008 vyhrál se ziskem jedenácti křesel opoziční Národní demokratický kongres vedený Tillmanem Thomasem. Keith Mitchell vedl oficiální opozici.[17] Ve volbách v roce 2013 Mitchell opět zvítězil a NNP se vrátila k moci, což potvrdila dalším vítězstvím v roce 2018.

Dne 23. června 2022 všeobecné volby znovu vyhrála NDC pod vedením Dickona Mitchella.

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Grenadská vlajka.

Grenadská vlajka má list s poměrem stran 3:5 se širokým červeným okrajem, ve kterém jsou při horním i dolním okraji umístěné vždy tři žluté, pěticípé hvězdy. Vnitřní obdélníkové pole je úhlopříčkami rozděleno na čtyři trojúhelníky: první a třetí zelený, druhý a čtvrtý žlutý. V prvním trojúhelníku je stylizovaný, tmavě červený muškátový oříšek vyčnívající z rozpuklého, dužnatého míšku. Uprostřed listu je červené kruhové pole a v něm další žlutá, pěticípá hvězda.[27][28]

Znak

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Grenady.

Státní znak Grenady je tvořen štítem, který je čtvrcený zlatým křížem, v jehož středu je (v přirozených barvách) zobrazena Kolumbova loď Santa María. V prvním a čtvrtém, červeném poli je zlatý, kráčející lev, ve druhém a třetím, zeleném poli zlatý půlměsíc, s cípy směřujícími vzhůru, z něhož vyrůstá stříbrná lilie. Štítonoši jsou (heraldicky) vpravo pásovec devítipásý a vlevo holub grenadský, stojící před stvolem kukuřice (pásovec) a banánovníku (holub) – vše v přirozených barvách. Štít je postaven na půdu, tvořenou zelenou krajinou se dvěma kopci, před kráterovým jezerem. Před ním (heraldicky) vpravo větévka kakaovníku, vlevo muškátovník. Nad štítem je zlatá, uvnitř fialová, přilba se sedmi pruty přes hledí a s červenou, pěticípou hvězdou. Na přilbě je položena červeno-stříbrná točenice a červená (ve zdroji červeno-stříbrná) přikryvadla. Klenot je tvořen sedmi, červenými růžemi (1, 3, 3), mezi dvěma snítkami keře rodu Bugenvilea. V dolní části je stříbrná, červeně podšitá stuha s anglickým mottem EVER CONSCIOUS OF GOD, WE ASPIRE, BUILD AND ADVANCE AS ONE PEOPLE (česky Stále si uvědomujeme Boha, snažíme se, budujeme a kráčíme vpřed jako jeden národ).[28]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]
Topografická mapa Grenady

Grenada je ostrovní země v Karibiku, která se nachází v Atlantském oceánu. Vlastní ostrov Grenada je nejjižnějším ostrovem celého souostroví Antily. Hraničí s východní částí Karibského moře a západní částí Atlantského oceánu, leží přibližně 140 km severně od Venezuely na jihoamerickém kontinentu a Trinidadu a Tobaga. Ke státu patří i další, severně ležící ostrovy, které tvoří jižní část souostroví Grenadiny, mezi které patří Carriacou, Petite Martinique, Ronde Island, Caille Island, Diamond Island, Large Island, Saline Island a Frigate Island; další ostrovy více na sever patří k suverénnímu státu Svatý Vincenc a Grenadiny. Hlavní ostrov je 21 km dlouhý a 12 km široký, s rozlohou 344 km2 je, po státě Svatý Kryštof a Nevis, druhým nejmenším suverénním státem v Karibiku a v celé Americe. Leží na 12° 07′ severní šířky a 61° 40′ západní délky. Ostrovy jsou vulkanického původu s několika zachovalými krátery, jejich vnitrozemí je mírně hornaté, s několika malými řekami tekoucími do moře. Podnebí je tropické: horké a vlhké.

Většina obyvatel žije na Grenadě a mezi významná sídla patří kromě hlavního a největšího města St. George's i Grenville a Gouyave. Největším sídlem na sousedních ostrovech je Hillsborough na Carriacou. Grenada je vulkanického původu,[1] což je patrné z její půdy, hornatého vnitrozemí a několika výbuchových kráterů, včetně jezera Antoine, jezera Grand Etang a Levera. Nejvyšším bodem Grenady je hora Mount Saint Catherine, která se tyčí do nadmořské výšky 840 m.[1] Mezi další významné hory patří Mount Granby a South East Mountain. Z těchto hor se do moře vlévá několik malých řek s vodopády. Pobřeží má několik zátok, zejména na jižním pobřeží, které je rozděleno na četné úzké poloostrovy.

Letecký pohled na hlavní město St. George's

Reliéf

[editovat | editovat zdroj]

Grenada a její území, které je součástí sopečného řetězce v oblouku Malých Antil, se obecně vyznačují nadmořskou výškou od méně než 300 metrů do více než 600 metrů nad mořem. Grenada je členitější a hustěji porostlá než její odlehlá území, ale ostatní geografické podmínky jsou podobné. Pevnina Grenady se zvedá z úzké pobřežní roviny v obecně severojižně orientované ose hřebenů a úzkých údolí. Mount St. Catherine je nejvyšší vrchol s výškou 840 metrů.[29]

Ačkoli mnoho hornin a půd je vulkanického původu, vulkanické kužely, které pokrývají Grenadu, jsou již dlouho neaktivní] Jedinou známou aktivní sopkou v této oblasti je Kick 'em Jenny, která se nachází severně mezi Grenadou a Carriacou.[30] Některé odtokové prvky na Grenadě jsou pozůstatkem její vulkanické minulosti. Nachází se zde několik kráterových jezer, z nichž největší je Grand Etang. Rychlé horní toky řek, které občas přetékají a způsobují povodně a sesuvy půdy, se obecně hluboce zařezávají do kuželovitých svahů. Naproti tomu mnoho vodních toků v nížinách je spíše pomalých a meandrujících.[29]

Podnebí

[editovat | editovat zdroj]

Podnebí Grenady je tropické, mírněné severovýchodními pasáty. V období sucha je horké a vlhké, v období dešťů se ochlazuje díky mírným srážkám. Teploty se pohybují od 22 do 32 °C a málokdy klesnou pod 18 °C.[29]

Roční srážky, které jsou z velké části způsobeny teplými a vlhkými severovýchodními pasáty, se pohybují od méně než 1 500 mm v nížinách až po více než 3 500 mm na návětrných svazích hor. Nejvyšší měsíční úhrny srážek jsou zaznamenány od června do listopadu, tedy v měsících, kdy je nejvyšší pravděpodobnost výskytu tropických bouří a hurikánů. Srážky jsou méně výrazné od prosince do května, kdy se rovníkový tlakový systém přesouvá na jih. Podobně nejvyšší vlhkost, obvykle blížící se 80 %, je zaznamenána během deštivých měsíců, zatímco v suchém období se hodnoty pohybují od 68 do 78 %. Průměrné teploty 29 °C jsou však konstantní po celý rok, s mírně vyššími hodnotami v nížinách. Nicméně denní rozdíly v teplotách během 24 hodin nejsou značné: mezi 26 a 32 °C během dne a mezi 19 a 24 °C v noci.[29]

Grenada leží na jižním okraji hlavní oblasti výskytu tropických cyklónů, ačkoli ostrov byl v posledních několika desetiletích zasažen pouze čtyřmi hurikány.[31] V červenci 2024 zasáhl Grenadu hurikán Beryl, který způsobil škody po celé zemi, zejména však v Carriacou a Petite Martinique, kde prošlo oko bouře.[32] Beryl vzbudil mezinárodní pozornost mimo jiné kvůli svému rychlému zesílení z tropické bouře na hurikán kategorie 4 během pouhých 48 hodin.[33]

Fauna

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako většina Karibiku je i Grenada chudá na velká zvířata. Časté jsou však původní vačice, pásovci a introdukované opice kočkodan mona a promyky. Podle Bird Checklists of the World zahrnovalo ptactvo Grenady k červnu 2024 celkem 199 druhů. Z nich je jeden endemický (holub Wellsův), jeden byl introdukován člověkem (holub skalní) a 130 je vzácných nebo náhodných.[34]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Grenada je nezávislý, suverénní stát Commonwealthu, je řízena v rámci vícestranického parlamentního systému, jehož politické a právní tradice se úzce řídí tradicemi Spojeného království. Je unitární parlamentní konstituční monarchie s grenadským králem, jímž je britský monarcha, jako hlavou státu. Toho na místě zastupuje generální guvernér, jehož role je převážně ceremoniální.[1][35] Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Zákonodárná moc je svěřena jak vládě, tak dvoukomorovému parlamentu, který se skládá z panovníka, senátu a sněmovny reprezentantů. Ústavní záruky zahrnují svobodu projevu, tisku, vyznání, pohybu a sdružování. Grenada je členem soudního systému východního Karibiku. Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci. Právní systém je založen na anglickém zvykovém právu.

Parlament Grenady se skládá ze Senátu (13 členů) a Sněmovny reprezentantů (15 členů). Vláda a opozice doporučují jmenování senátorů generálnímu guvernérovi, zatímco obyvatelstvo volí zástupce na pětileté funkční období.[1] Grenada má více stranický systém, přičemž největšími stranami jsou středopravicová Nová národní strana (NNP) a středolevicový Národní demokratický kongres (NDC).[1]

Zahraniční vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Grenada je plnoprávným členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Stejně jako většina karibských států je členem Společenství národů.

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Grenada se skládá ze šesti „farností“ (parishes)[1]. Oblast známá jako Carriacou a Petite Martinique (není na obrázku) má status závislého území.[1]

FarnostHlavní městoPlocha
(km2)		Obyvatelstvo
(Sčít. 2011)		Hustota
(km−2)
Saint AndrewGrenville9926 503267,71
Saint David—4412 877292,66
Saint GeorgeSt. George's6538 251588,48
Saint JohnGouyave358 466241,89
Saint MarkVictoria254 406176,24
Saint PatrickSauteurs4210 503250,07
Dva ostrovy Grenady jsou společně spravovány se statusem závislého území:
Carriacou a Petite Martinique.
CarriacouHillsborough345 661166,5
Petite MartiniqueNorth Village2,4900[36]375,00
GrenadaSt. George's344106 667310,08

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]
Pláž Grand Anse

Ekonomika Grenady je převážně založena na cestovním ruchu, je malá a otevřená. Mezi 80. léty 20. století a nultými léty 21. století se hlavní zaměření ekonomiky Grenady přesunulo ze zemědělství na služby, přičemž cestovní ruch je hlavním zdrojem devizových příjmů. Hlavními exportními plodinami země jsou muškátový oříšek a muškátový květ; Grenada je po Indonésii druhým největším producentem muškátového oříšku na světě. Mezi další plodiny určené na vývoz patří kakao, citrusové plody, banány, hřebíček a skořice. Zpracovatelský průmysl na Grenadě funguje převážně v malém měřítku a zahrnuje výrobu nápojů a dalších potravin, textilu a montáž elektronických součástek pro vývoz. Grenada sdílí společnou centrální banku a společnou měnu (východokaribský dolar) s dalšími sedmi členy Organizace východokaribských států.[1][37]

Grenada trpí vysokým zahraničním dluhem, přičemž splátky vládního dluhu dosáhly v roce 2017 přibližně 25 % celkových příjmů. V roce 2026 tvořil státní dluh podle odhadů Mezinárodního měnového fondu 65,5 % hrubého domácího produktu.[38]

V zemědělství se pěstuje nejvíce cukrová třtina (5 200 tun), kokosové ořechy (3 800 tun), banány (1 500 tun), melouny (760 tun), dále pomelo, avokádo a mango (čísla za rok 2024). [39] Část agrárních produktů jde na export, část se zpracovává při výrobě potravin a jiných výrobků. Nejvíce se vyváží pšeničná a kukuřičná mouka (7 900 t), nealkoholické nápoje (7 300 t), pivo (870 t) a cider (430 t). [40] Hlavní vývozní zemědělské položky z hlediska finančního objemu jsou pšeničná a kukuřičná mouka (7 mil. USD), nealkoholické nápoje (4 mil. USD), muškátový oříšek (3,6 mil. USD) a kakaové boby (1,3 mil. USD) (čísla za rok 2024).[41]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]
Historie počtu obyvatel
RokObyv.±% p.a.
187137 684—    
190163 438+1,75 %
194672 387+0,29 %
196088 677+1,46 %
197092 775+0,45 %
198189 088−0,37 %
199185 123−0,45 %
2001103 137+1,94 %
2011105 539+0,23 %
Zdroj:[42][43]

Podle odhadů žilo na Grenadě v roce 2024 celkem 114 621 obyvatel s hustotou zalidnění 333 obyvatel na kilometr čtvereční, což z ní činí třetí (po Barbadosu a Haiti) nejhustěji osídlený suverénní stát Karibiku a celé Ameriky. Při posledním sčítání lidu v roce 2021 měla Grenada populaci 109 021 obyvatel. Ženy tvoří 50,0 % celkové populace a muži také 50,0 %.[44] Střední délka života je 75,7 let (muži 73,1, ženy 78,6), medián věku je 34,4 let (k roku 2025).[45] Podíl obyvatel mladších 15 let činil 23 %, 66 % je ve věku 15 až 64 let a 11 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 37 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 0,9 %.

Většina obyvatel Grenady (82 %) jsou především potomci afrických otroků.[1][35] Po francouzské kolonizaci ostrova v 17. století zde zůstalo jen málo původních obyvatel. Malé procento potomků námezdních dělníků z Indie bylo přivezeno na Grenadu v letech 1857 až 1885.[46] Dnes tvoří Grenadinci indického původu 2,2 % populace.[1] Existuje také malá komunita potomků Francouzů a Angličanů.[35] Zbytek populace je smíšeného původu (13 %).[16]

Grenada, stejně jako mnoho karibských ostrovů, je předmětem velké migrace, přičemž velký počet mladých lidí hledá lepší vyhlídky v zahraničí. Mezi oblíbené migrační cíle Grenadinců patří prosperující ostrovy v Karibiku (například Barbados), severoamerická města (například New York, Toronto a Montreal) a Spojené království (zejména Londýn a Yorkshire).[47]

Jazyky

[editovat | editovat zdroj]

Angličtina je oficiálním jazykem země,[1] ale většina obyvatel v běžném hovoru užívá grenadskou kreolskou angličtinu (grenadskou kreolštinu), která odráží africké, evropské a domorodé dědictví národa. Kreolské jazyky obsahují prvky z různých afrických jazyků, francouzštiny a angličtiny.[48] Mnohem méně se používá grenadská kreolská francouzština (někdy nazývaná „patois“), kterou se mluví pouze v menších venkovských oblastech na severu, především v okolí městečka Gouyave a dalších menších vesnicích.[49]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na hlavní město St. George's

Převažujícím náboženstvím na Grenadě je podle Světové databáze náboženství z roku 2025 katolictví (48 % populace), protestantství představuje 34 %, nezařazení křesťané 11 %, spiritisté 1,3 % a bez vyznání 0,9 %.[50] Nejpočetnějšími protestanty na Grenadě jsou letniční, následují adventisté sedmého dne a anglikáni[1] Přestože křesťanství má na ostrově dlouhou tradici, značná část obyvatel praktikuje též kult tzv. obeah, mystické entity bílé magie schopné proklínat lidi (takové prokletí se pak, dle věřících, projeví jako duševní choroba).[51] Tento kult není nepodobný kultu vúdú jinde v Karibiku, oba totiž pocházejí ze západní Afriky, odkud byli na Grenadu dováženi černí otroci.[51]

Města a obce

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním a zároveň největším městem je St. George's s 4 300 obyvateli.[13] V jeho aglomeraci žije až 36 000 lidí.[52] Další největší města jsou správní města jednotlivých administrativních jednotek – Gouyave s 3 378 obyvateli, Grenville (2 476), Victoria (2 256), Saint David's (1 321), Sauteurs (1 320) a Hillsborough (770).[53]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Kultura ostrova je silně ovlivněna africkými kořeny většiny obyvatel Grenady, spolu s dlouhou historií koloniální nadvlády Britů. Ačkoli je francouzský vliv na grenadskou kulturu mnohem méně patrný než na některých jiných karibských ostrovech, příjmení a názvy míst zůstávají francouzské a každodenní jazyk je protkán francouzskými slovy a místním kreolským jazykem nebo patois. [1] Silnější francouzský vliv je patrný v dobře kořeněných jídlech a stylu vaření podobném tomu v New Orleans, a některé francouzské architektury přežily od roku 1700 let. Indický a karibský indiánský vliv je také patrný, zejména v kuchyni ostrova.

Soca, kalypso, kaiso a reggae jsou populární hudební žánry, které se hrají na každoročním karnevalu na Grenadě. V průběhu let se mezi grenadskou mládeží stala populární rap a na undergroundové rapové scéně ostrova se objevilo mnoho mladých rapperů.

Důležitým aspektem grenadské kultury je tradice vyprávění příběhů, přičemž lidové pohádky nesou jak africké, tak francouzské vlivy. Postava Anansi, pavouk, který je šprýmař, pochází ze západní Afriky a je rozšířená i na jiných ostrovech. Francouzský vliv je patrný v postavě La Diablesse, dobře oblečené ďáblice, a Loogaroo (z „loup-garou“), vlkodlaka.

Callaloo

Grenadská kuchyně je podobná ostatním karibským kuchyním. Vychází z africké kuchyně, britské kuchyně a kuchyně místních Indiánů. Díky úrodné půdě je k dispozici mnoho druhů plodin, díky přístupu k moři se hojně používají ryby a mořské plody. Grenada je velkým producentem muškátového oříšku, který se také hojně používá v kuchyni. Vyrábí by se tu mimo jiné také sirup z muškátového oříšku nebo zmrzlina s příchutí muškátového oříšku. Příklady grenadských pokrmů a nápojů:[54][55] oildown, národní jídlo, dušená směs ze soleného masa, chlebovníku, zeleniny, plantainů a knedlíčků; callaloo, pokrm z dušených listů taro ; roti, placka plněná kari; nasolované ryby; pelau, směs rýže, luštěnin a masa; rum; pivo; koktejly.[56]

Stejně jako na jiných ostrovech v Karibiku je národním a nejoblíbenějším sportem a nedílnou součástí grenadské kultury kriket. Grenadský národní kriketový tým je součástí kriketového týmu Windward Islands v regionálním domácím kriketu; v menších regionálních zápasech však hraje jako samostatný subjekt.[57] Velmi populární sport je také fotbal.[58]

Grenada se účastní všech letních olympijských her od Los Angeles v roce 1984. Kirani James získal pro Grenadu první olympijskou zlatou medaili v běhu na 400 metrů na olympijských hrách v Londýně v roce 2012, stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů na olympijských hrách v Riu de Janeiru v roce 2016[59] a bronzovou medaili v běhu na 400 metrů na olympijských hrách v Tokiu v roce 2021.[60][61]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grenada na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 CIA World Factbook – Grenada [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 August 2022.
  2. ↑ World Economic Outlook October 2023 (Grenada) [online]. International Monetary Fund, October 2023 [cit. 2023-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2023.
  3. ↑ HANNA, Jonathan A. Camáhogne's Chronology: The Radiocarbon Settlement Sequence on Grenada. The Journal of Anthropological Archaeology. 2019. doi:10.1016/j.jaa.2019.101075. S2CID 198785950.
  4. 1 2 3 MARTIN, John Angus. Island Caribs and French Settlers in Grenada: 1498-1763. St George's, Grenada: Grenada National Museum Press, 2013. ISBN 978-1-4904-7200-3.
  5. ↑ STEELE, Beverley A. Grenada: A History of Its People. [s.l.]: Macmillan Caribbean 512 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-93053-3. S. 35–36. (anglicky) Google-Books-ID: Ofp6AAAAMAAJ.
  6. ↑ JACOBS, Curtis. Grenada, 1949–1979: Precursor to Revolution. The Grenada Revolution. University Press of Mississippi, 1 January 2015. ISBN 978-1-62846-151-0. doi:10.14325/mississippi/9781628461510.003.0002.
  7. ↑ Grenada | History, Geography, & Points of Interest [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2023. (anglicky)
  8. 1 2 CRASK, Paul. Grenada, Carriacou and Petite Martinique. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-84162-274-3. S. 5. (anglicky)
  9. 1 2 CRASK, Paul. Grenada, Carriacou and Petite Martinique. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-84162-274-3. S. 6. (anglicky)
  10. ↑ CRASK, Paul. Grenada, Carriacou and Petite Martinique. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-84162-274-3. S. 7. (anglicky)
  11. ↑ HIGMAN, B. W. A Concise History of the Caribbean. [s.l.]: Cambridge University Press, 2021. Dostupné online. ISBN 978-1-108-48098-7. S. 58. (anglicky)
  12. ↑ Adwameg. Culture of Grenada [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
  13. 1 2 3 4 5 Pearson Education. Grenada [online]. 2000, rev. 2009 [cit. 2010-07-02]. Stránka Grenada Main Page. Dostupné online. (anglicky)
  14. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 interKnowledge. History & Culture [online]. 1996, rev. 2010 [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  15. 1 2 3 Carriacou Hotels. The History of the Grenada and the Grenadines [online]. 2010-04-06 [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. (anglicky)
  16. 1 2 3 4 5 6 7 8 Central Intelligence Agency. The World Factbook [online]. 1997, rev. 2010-24-06 [cit. 2010-07-02]. Heslo Grenada. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. (anglicky)
  17. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 US Department of State. Background Note: Grenada [online]. Rev. 2010-03-19 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
  18. 1 2 3 4 5 6 Encyclopaedia Britannica. Grenada [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ Encyclopaedia Britannica. Sir Eric Matthew Gairy [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ Spicegrenada. Grenada installs Fifth Governor General [online]. 2008-06-12 [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ "Došlo k americké invazi na karibský ostrov Grenada (1983)". Česká televize.
  22. 1 2 3 WOLF, Julie. The Invasion of Grenada [online]. 1999, rev. 2000 [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-04. (anglicky)
  23. ↑ Pearson Education. Grenada [online]. 2000, rev. 2009 [cit. 2010-07-02]. Stránka U.S. Invades Cuba to Thwart Cuban Military. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ "Před třiceti lety dali američtí vojáci tvrdou lekci Grenadě". Týden. 25. října 2013.
  25. 1 2 Carribean Hurricane Network. Grenada [online]. Rev. 2009 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
  26. ↑ ECLAC. Cricket's World Cup 2007 Promises Big Boost to the Caribbean's Small Economies [online]. 2006 [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. (anglicky)
  27. ↑ Grenadská vlajka na Flags of the World
  28. 1 2 Zpravodaj Vexilolog č. 76, červenec 2020
  29. 1 2 3 4 Islands of the Commonwealth Caribbean: a regional study. Příprava vydání Sandra W. Meditz, Dennis Michael Hanratty, Library of Congress. 1st ed. vyd. Washington, D.C: Federal Research Division, Library of Congress : For sale by the Supt. of Docs., U.S. G.P.O 771 s. (Area handbook series). Dostupné online. (english)
  30. ↑ Kick-‘Em-Jenny | The UWI Seismic Research Centre [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  31. ↑ Grenada Weather website, Tropical Storms and Hurricanes, retrieved 19 December 2023
  32. ↑ CAPPUCCI, Matthew. Caribbean island of Carriacou 'flattened' after Hurricane Beryl makes landfall. The Washington Post. 1 July 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 July 2024.
  33. ↑ THOMPSON, Andrea. Hurricane Beryl's Unprecedented Intensification Is an "Omen" for the Rest of the Season. Scientific American. 1 July 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 July 2024.
  34. ↑ Grenada bird checklist - Avibase - Bird Checklists of the World [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online.
  35. 1 2 3 Encyclopedia Britannica – Grenada [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2023.
  36. ↑ From Petite Martinique Census 2006
  37. ↑ Welcome to the OECS [online]. Oecs.org [cit. 2010-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 January 2021.
  38. ↑ General government gross debt Percent of GDP [online]. Mezinárodní měnový fond, 2026 [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  39. ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné online.
  40. ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné online.
  41. ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné online.
  42. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2013-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23.
  43. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2018-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-13.
  44. ↑ Census - [online]. [cit. 2026-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  45. ↑ Grenada Demographics 2026 (Population, Age, Sex, Trends). Worldometer [online]. [cit. 2026-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  46. ↑ The Indian Community in Grenada: History and Culture [online]. [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.
  47. ↑ Yorkshire's Windrush generation to share their stories in new film. Yorkshire Post. 12 September 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2022.
  48. ↑ Featuring the Caribbean: Grenada's plan to make quality training accessible to all [online]. UNESCO Institute for Lifelong Learning, 10 March 2017 [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 September 2023.
  49. ↑ University of the West Indies website Archivováno 8. 12. 2024 na Wayback Machine. Are They Dying? The Case of Some French-lexifier Creoles, by Jo-Anne Ferreira and David Holbrook (2001), page 9]
  50. ↑ National Profiles | World Religion. The Association of Religion Data Archives (the ARDA) [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
  51. 1 2 INCAYAWAR, Mario; WINTROB, Ronald; BOUCHARD, Lise, et al. Psychiatrists and Traditional Healers: Unwitting Partners in Global Mental Health. Singapore: John Wiley and Sons, 2009. online. ISBN 0-470-51683-6. S. 222. (anglicky)
  52. ↑ ČERMÁK, Josef, a kol. Universum: Encyklopedie pro 21. století. Redakce Jana Jůzlová, Antonín Kočí, Martin Franc. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Euromedia Group, 2006. 2 svazky (648 s.). ISBN 80-242-1755-4. Heslo Granada, s. 279.
  53. ↑ Gwillim Law. Parishes of Grenada [online]. 1999, rev. 2007-08-24 [cit. 2007-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  54. ↑ World Travel Guide [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
  55. ↑ www.atastefortravel.ca [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
  56. ↑ Grenada Nutmegs. www.grenada-history.org [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
  57. ↑ Other Matches played by Grenada [online]. CricketArchive [cit. 2014-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2017.
  58. ↑ Famous Soccer Players from Grenada [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 February 2022.
  59. ↑ Ambassador Kirani James brings home Olympic silver medal for Grenada | One Young World [online]. [cit. 2021-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 July 2021.
  60. ↑ Kirani JAMES [online]. [cit. 2021-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2022.
  61. ↑ GRENADA LOVES 400M [online]. 9 August 2016 [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 February 2022.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GARDNER, Philip; SCOTT, Allan; ROHAN, Michael Scott, et al. Encyklopedie Zeměpis světa. Příprava vydání Graham Bateman, Victoria Egan, Susan Kennedy; redakce Peter Hagget, Thomas D. Boswell, Jiří Tomeš; překlad Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec. 2., aktualizované vyd. Praha: Columbus, 1999. 512 s. ISBN 80-901727-6-8. Kapitola Granada, s. 95. 
  • ČERMÁK, Josef, a kol. Universum: Encyklopedie pro 21. století. Redakce Jana Jůzlová, Antonín Kočí, Martin Franc. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Euromedia Group, 2006. 2 svazky (648 s.). ISBN 80-242-1755-4. Heslo Granada, s. 279. 
  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • – Oficiální stránky grenadské vlády (anglicky)
  • CIA. Grenada - The World Factbook [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-11. (anglicky) 
  • Grenada [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grenada&oldid=26013067“